Přeskočit na obsah

Lindsey Graham

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lindsey Graham
Senátor Senátu USA
za stát Jižní Karolína
Ve funkci:
3. ledna 2003 – 11. července 2026
PředchůdceStrom Thurmond
NástupkyněDarline Grahamová Nordoneová (designovaná)
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská strana
Rodné jménoLindsey Olin Graham
Narození9. července 1955
Central
Úmrtí11. července 2026 (ve věku 71 let)
George Washington University Hospital
Příčina úmrtídisekce aorty
ObčanstvíSpojené státy americké
RodičeFlorence James Graham
PříbuzníDarline Grahamová (sestra)
SídloSeneca
Capitol Hill
Alma materD. W. Daniel High School (do 1973)
Univerzita Jižní Karolíny (do 1977)
University of South Carolina School of Law (do 1981)
Profesepolitik, důstojník letectva, judge advocate, county attorney a city attorney
NáboženstvíJižní baptistická konvence
OceněníAir Force Commendation Medal (1984)
Medaile za vzornou službu (2009)
Bronzová hvězda (2014)
Řád knížete Jaroslava Moudrého 3. třídy (2016)
Řád knížete Jaroslava Moudrého 2. třídy (2023)
… více na Wikidatech
PodpisLindsey Graham, podpis
Webová stránkawww.lgraham.senate.gov/public/
CommonsLindsey Graham
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lindsey Olin Graham (9. července 1955 Central, Jižní Karolína – 11. července 2026 Washington, D.C.)[1] byl americký politik za Republikánskou stranu. Od roku 2003 byl senátorem Senátu Spojených států amerických za Jižní Karolínu. Předtím byl v letech 1995 až 2003 za Jižní Karolínu poslancem Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických. Ještě předtím byl v letech 1993 až 1995 poslancem Sněmovny reprezentantů Jižní Karolíny.

Senátorem Senátu USA se stal v řádných volbách v roce 2002, ve kterých se dosavadní mnohaletý republikánský senátor Strom Thurmond rozhodl svoji funkci neobhajovat. Lindsey Graham porazil demokratického protikandidáta Alexe Sanderse ziskem 54 % hlasů proti 44 %. V roce 2008 obhájil proti Bobovi Conleymu se ziskem 57,53 % proti 42,25 % a v roce 2014 proti Bradu Huttovi se ziskem 54 % proti 39 %. V letech 2019–2021 předsedal právnímu výboru Senátu.

Život a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Graham se narodil v roce 1955 ve městě Central v Jižní Karolíně. Jeho rodiče provozovali bar a prodejnu alkoholu.[2] Jeho rodina má skotské a irské předky. Když mu bylo 21 let, v rozmezí roku a půl zemřeli jak jeho matka tak i otec. Graham se poté staral o svou třináctiletou sestru. Vedle toho studoval na Univerzitě Jižní Karolíny psychologii a právo.[3]

Do konce života zůstal svobodným a nikdy se neoženil. Náboženstvím byl Jižní baptista, jeho domovským církevním společenstvím byl Korintský baptistický sbor v Senece, v Jižní Karolíně.[4][5]

Graham zemřel 11. července 2026 ve věku 71 let po krátké náhlé nemoci. Podle zpráv byli předtím do jeho domu ve Washingtonu, D.C. kvůli zástavě srdce zavoláni záchranáři. Oficiální zpráva o příčině jeho úmrtí nebyla do současné chvíle vydána. Krátce před svou smrtí se Graham vrátil z cesty na Ukrajinu, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na ráno dne 12. července 2026 bylo naplánováno jeho vystoupení v relaci televize NBC Meet the Press.[6]

Dne 13. července 2026 vyšlo najevo, že příčinou jeho úmrtí byla prasklá aorta v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním, kterým Graham trpěl.[7] Poslední rozloučení proběhlo dne 28. července 2026 ve Washingtonské národní katedrále.[8]

Armádní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po vystudování nastoupil k právníkům amerického letectva. Mezi lety 1984 a 1988 sloužil na základně v tehdy západoněmeckém Frankfurtu. V roce 1989 odešel z vojenské služby a zahájil svou soukromou právní praxi. Vedle toho se ovšem zapsal k státní národní gardě a v roce 1995 nastoupil do záloh letectva.[9]

Během války v Zálivu byl povolán do aktivní služby a sloužil jako právník na základně v Jižní Karolíně.[10] V roce 1998 byl povýšen do hodnosti podplukovníka. Roku 2004 ho prezident George W. Bush jmenoval plukovníkem. Roku 2007 byl opět povolán do aktivní služby, kdy během války v Iráku krátce působil přímo na místě, kde vedl obhajobu v jednom případu válečného soudu.[11] Roku 2009 kráce sloužil ve válce v Afghánistánu.[12] Za svou službu získal vyznameníní Bronzové hvězdy.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 byl za Republikánskou stranu zvolen do Sněmovny reprezentantů Jižní Karolíny. Funkci vykonával jedno volební období mezi lety 1993 a 1995.[13]

Roku 1994 se v jednom jihokarolínském volebním okrsku rozhodl odejít do důchodu dlouholetý demokratický poslanec Sněmovny reprezentantů USA Butler Derrick. Graham zde kandidoval a nakonec zvítězil i díky tzv. republikánské revoluci, které se v tomto roce odehrála. Byl prvním republikánským kandidátem zvoleným v tomto okrsku od roku 1877.[14] Mandát obhajoval až do roku 2003.

V roce 1997 spolu s dalšími republikánskými poslanci navrhoval impeachment prezidenta Billa Clintona.[15] Šlo o raný pokus, který předcházel Clintonovu skandálu s Monikou Lewinskou, který vypukl o rok později. Po vypuknutí skandálu opět podpořil impeachment a byl členem sněmovní vyšetřovací komise.[16]

Roku 2002 se dlouholetý republikánský senátor za jižní Karolínu Strom Thurmond rozhodl odejít do důchodu. Graham ve stranických primárkách kandidoval jako jeho nástupce, a to bez oponenta. Následně volby vyhrál.[17] Od té doby mandát opakovaně obhájil.

V roce 2015 se ucházel o republikánskou nominaci na prezidenta Spojených států, ale byl zastíněn Donaldem Trumpem.

Po jeho náhlém úmrtí v červenci 2026 převzala mandát senátora za Jižní Karolínu jeho sestra Darline Grahamová Nordoneová.[18]

V září 2026 byl schválen rozsáhlý sankční balíček namířený proti Rusku, který Graham krátce před svou smrtí dojednával, a na kterém měl významný podíl.[19]

Názory

[editovat | editovat zdroj]

Obecně byl považován za umírněného republikána, přičemž sám sebe označoval za příznivce politiky prezidenta Ronalda Reagana.[20][21]

Roku 2015, v době prezidentské kampaně, hlasitě kritizoval Donalda Trumpa. Ve vypjatém momentu ho také vulgárně urážel kvůli tomu, že Trump v kampani vyzradil Grahamovo osobní telefonní číslo.[22] Graham Trumpa nazýval rasistou, xenofobem a náboženským bigotem.[23] Roku 2017 však názory na Trumpa změnil a začal s ním spolupracovat. Před dalšími prezidentskými volbami v roce 2020 ho dokonce podpořil.[24] Když byl veden pokus o impeachment Trumpa, Graham pronesl, že „nebude férovým soudcem a že má v rozhodnutí jasno“.[25] Ovšem při různých rozhovorech uváděl, že v jednotlivostech s Trumpovou politikou nesouzní (například při omilostnění pachatelů útoku na Kapitol nebo při stažení amerických jednotek ze Sýrie).[26]

V zahraniční politice zastával americký intervencionismus. Byl považován za tzv. vojenského jestřába.[27][28] V roce 2002 on a senátoři John McCain a Joe Lieberman silně lobbovali za vojenskou intervenci v Iráku, ze které poté byla válka.[29][30] Během války v Afghánistánu, která trvala dvacet let, navrhoval, aby nedošlo ke stažení amerických vojsk.[31] Od roku 2010 lobboval za americký útok na Írán,[32] což znovu akcentoval během války v Pásmu Gazy, kdy doporučoval zaútočit na íránskou ropnou infrastrukturu.[33] Roku 2019 lobboval za vojenskou invazi ve Venezuele, která by vedla ke svržení Nicoláse Madura.[34]

Roku 2010 hlasoval proti ratifikaci Nové dohody START.[35] V roce 2022, po ruské invazi na Ukrajinu, nabádal k provedení atentátu na ruského prezidenta Vladimira Putina.[36] Roku 2023 na něj ruské ministerstvo vnitra vydalo zatykač.[37] V květnu 2023 hovořili na ruském Prvním kanálu diskutující v pořadu o možném provedení atentátu na Lindseyho Grahama poté, co navštívil Kyjev a setkal se s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Z rozhovoru přitom vznikl sestříhaný rozhovor, v němž měl Graham hovořit o zabíjení Rusů.[38] V roce Graham 2025 podpořil další balíček protiruských sankcí.[39]

V roce 2017 kritizoval prezidenta Baracka Obamu za to, že nevetoval rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2334, která odsoudila izraelské osidlování okupovaného Východního Jeruzaléma jako porušení mezinárodního práva.[40] Roku 2019 lobboval u Donalda Trumpa, aby mezinárodně uznal izraelskou anexi syrských Golanských výšin.[41] Během války v Pásmu Gazy prohlásil, že „bezmezně stojí za Izraelem“.[42] Dále uvedl, že „žádný rozsah civilních obětí v Gaze nemůže bránit cíli zničení Hamásu“.[43] Současně lobboval, aby Spojené státy neomezovaly zbrojní dodávky Izraeli. Když tak administrativa Joea Bidena v roce 2024 učinila, inicioval senátní usnesení odsuzující tento krok.[44] Graham dále prosazoval uvalení sankcí na zaměstnance Mezinárodního trestního soudu za vydání zatykačů na vládní představitele Izraele pro podezření z páchání válečných zločinů.[45]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lindsey Graham na anglické Wikipedii.

  1. ↑ WONG, Scott; THORP V, Frank. Sen. Lindsey Graham dies at 71 after ‘brief and sudden illness’. www.nbcnews.com [online]. NBC News, 2026-07-12 [cit. 2026-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ SUMMERS, Juana. Presidential Aspiration Born From A Modest, And Tragic, Beginning. NPR. 2015-06-28. Dostupné online [cit. 2026-03-14]. (anglicky)
  3. ↑ BALL, Molly. How Lindsey Graham Stomped the Tea Party [online]. 2014-06-10 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  4. ↑ WINGFIELD, Mark. Lindsey Graham spoke at Baptist church a week before his death. Baptist News Global [online]. 2026-07-12 [cit. 2026-07-14]. Dostupné online.
  5. ↑ Senator Lindsey Graham at the Carolina Celebration of Liberty 2026 [online]. 2026-07-13 [cit. 2026-07-14]. Dostupné online.
  6. ↑ Lindsey Graham, pivotal US Republican senator, dies suddenly at 71. www.reuters.com [online]. Reuters, 2026-07-12 [cit. 2026-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ DOHNAL, Martin. Americký senátor Graham zemřel po prasknutí aorty - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2026-07-13 [cit. 2026-07-13]. Dostupné online.
  8. ↑ Bral vážně své poslání, ale ne sebe, řekl Trump na rozloučení s Grahamem. ČT24 [online]. [cit. 2026-07-29]. Dostupné online.
  9. ↑ Biography - United States Senator Lindsey Graham. www.lgraham.senate.gov [online]. [cit. 2026-03-14]. Dostupné online.
  10. ↑ lindsey graham - military servic. www.experiencefestival.com [online]. [cit. 2026-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-04.
  11. ↑ WRIGHT, Robin. After Tour of Duty in Iraq, Graham Backs 'Surge'. www.washingtonpost.com. 2007-08-28. Dostupné online [cit. 2026-03-14]. ISSN 0190-8286. (anglicky)
  12. ↑ Military Notebook: Robins to hold birthday bash for Air Force - The Sun News - Macon. www.macon.com [online]. [cit. 2026-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-14.
  13. ↑ Wayback Machine. scvotes.gov [online]. [cit. 2026-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-02.
  14. ↑ DRAPER, Robert. Lindsey Graham, This Year’s Maverick. The New York Times. 2010-07-01. Dostupné online [cit. 2026-03-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  15. ↑ https://www.newspapers.com/article/the-record-17-in-house-seek-probe-to-imp/193124088/
  16. ↑ Roll Call 498 Roll Call 498, Bill Number: H. Res. 581, 105th Congress, 2nd Session. Office of the Clerk, U.S. House of Representatives. 1998-10-08. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-12-03. (anglicky)
  17. ↑ SC - Election Results. www.enr-scvotes.org [online]. [cit. 2026-03-14]. Dostupné online.
  18. ↑ Mandát v Senátu USA po zesnulém republikánu Grahamovi převezme jeho sestra. ČT24 [online]. [cit. 2026-07-14]. Dostupné online.
  19. ↑ Trump podepsal „pekelné“ protiruské sankce, inicioval je zesnulý Graham. Seznam Zprávy [online]. 2026-09-19 [cit. 2026-09-19]. Dostupné online.
  20. ↑ Washingtonpost.com Special Report: Clinton Accused. www.washingtonpost.com [online]. [cit. 2026-03-14]. Dostupné online.
  21. ↑ KILLIAN, Linda. Lindsey Graham vs. the Tea Party. Wall Street Journal. 2014-06-10. Dostupné online [cit. 2026-03-14]. ISSN 0099-9660. (anglicky)
  22. ↑ MOODY, Chris. Donald Trump gave out Lindsey Graham’s personal cell number to America | CNN Politics. CNN [online]. 2015-07-21 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  23. ↑ KOPAN, Tal. Lindsey Graham: ‘Tell Donald Trump to go to hell’ | CNN Politics. CNN [online]. 2015-12-08 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  24. ↑ https://www.buzzfeednews.com/article/paulmcleod/lindsey-graham-bipartisan-what-happened
  25. ↑ STRACQUALURSI, Veronica. ‘I’m not trying to pretend to be a fair juror here’: Graham predicts Trump impeachment will ‘die quickly’ in Senate | CNN Politics. CNN [online]. 2019-12-14 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  26. ↑ Sen. Lindsey Graham says he thinks Trump pardoning violent Jan. 6 defendants was 'a mistake'. NBC News [online]. 2025-01-26 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  27. ↑ The Return of the GOP Hawks. www.weeklystandard.com [online]. [cit. 2026-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-05. (anglicky)
  28. ↑ Redneck | Kdo je muž, který Trumpa vyhecoval do války. www.voxpot.cz [online]. 2026-03-13 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online.
  29. ↑ BISHOP, Wes Hickman/Kevin. Statement from Lindsey Graham on War with Iraq. United States Senator Lindsey Graham [online]. [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  30. ↑ STEINHAUER, Jennifer. Foreign Policy’s Bipartisan Trio Becomes Republican Duo. The New York Times. 2012-11-26. Dostupné online [cit. 2026-03-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  31. ↑ Senator wants Karzai to address corruption, US to set up air base | Pajhwok Afghan News. www.pajhwok.com [online]. [cit. 2026-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-13. (anglicky)
  32. ↑ Graham: Iraq may "go to hell" without US troops. CBS News [online]. 2011-04-03 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  33. ↑ https://thehill.com/policy/international/4246338-graham-us-should-threaten-iranian-oil-infrastructure/
  34. ↑ KLEEFELD, Eric. Lindsey Graham proposes invading Venezuela to oust Maduro. Vox [online]. 2019-05-26 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  35. ↑ MEMMOTT, Mark. Senate Ratifies START. NPR. 2010-12-22. Dostupné online [cit. 2026-03-14]. (anglicky)
  36. ↑ CHAPPELL, Bill. Sen. Lindsey Graham's apparent call for Putin to be assassinated draws backlash. NPR. 2022-03-04. Dostupné online [cit. 2026-03-14]. (anglicky)
  37. ↑ Russia issues arrest warrant for Lindsey Graham over Ukraine comments. AP News [online]. 2023-05-29 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  38. ↑ V ruské televizi otevřeně mluví o atentátu na amerického senátora. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-05-29 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online.
  39. ↑ https://www.reuters.com/world/us/us-senate-may-work-russia-sanctions-bill-this-month-2025-06-02/
  40. ↑ KHEEL, Rebecca. Obama faces widespread backlash after abstaining from UN Israel vote. The Hill. 2016-12-23. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-12. (anglicky)
  41. ↑ Trump ally Graham says he’ll lobby White House for Golan recognition. The Times of Israel. 2019-03-11. Dostupné online [cit. 2026-03-14]. ISSN 0040-7909. (anglicky)
  42. ↑ KAYANJA, Ian. Sen. Lindsey Graham to host roundtable discussion on Israel-Hamas war. WCIV [online]. 2023-10-12 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  43. ↑ https://thehill.com/homenews/senate/4286928-graham-no-limit-palestinian-deaths-question-israel/
  44. ↑ KAYANJA, Ian. Sen. Graham opposes Biden's plan to limit weapons to Israel over Rafah invasion. WCIV [online]. 2024-05-10 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  45. ↑ https://www.newsweek.com/lindsey-graham-warns-us-allies-over-netanyahu-warrant-1990635

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Lindsey Graham na Wikimedia Commons
  • Lindsey Graham v Biografickém slovníku Kongresu Spojených států (anglicky)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lindsey_Graham&oldid=26224625“