Arkansas
Arkansas (anglická výslovnost
[ˈɑrkənsɔː]IPA, oficiálně State of Arkansas) je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti západních jižních států v jižním regionu USA. Arkansas hraničí na severu s Missouri, na severovýchodě s Tennessee, na východě s Mississippi, na jihu s Louisianou, na jihozápadě s Texasem a na západě s Oklahomou.
| Arkansas | |
|---|---|
| Přezdívka: The Natural State | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Little Rock |
| Největší město | Little Rock |
| Poloha | 34°54′ s. š., 92°12′ z. d. |
| Časové pásmo | UTC−6/−5 (letní čas) |
| Počet okresů | 75 |
| Rozloha (29. v USA) | |
| Celkem | 137 733 km² |
| • z toho souš | 134 841 km² |
| • z toho vodstvo | 2 892 km² (2,1 %) |
| Obyvatelstvo (33. v USA) | |
| Počet obyvatel | 3 114 791 (odhad 2025[1]) |
| Hustota zalidnění | 23,1 obyv./km² (34. v USA) |
| Úřední jazyky | angličtina |
| Ekonomika | |
| HDP | 198,422 mld. USD (2025)[2] |
| HDP na obyvatele | přibližně 63 703 USD (2025)[2][1] |
| Nadmořská výška | |
| Nejvyšší bod | 839 m n. m. |
| Průměrná výška | 200 m n. m. |
| Nejnižší bod | 17 m n. m. |
| Správa státu | |
| Guvernér | Sarah Huckabeeová Sandersová (R) |
| Senátoři | John Boozman (R) Tom Cotton (R) |
| Přistoupení do Unie | 15. června 1836 (25. stát) |
| Oficiální zkratky | |
| Poštovní zkratka | AR |
| Tradiční zkratka | Ark. |
| ISO 3166-2 | US-AR |
| www | |
Se svou rozlohou 137 733 km² je Arkansas 29. největším státem USA, v počtu obyvatel (3,1 milionu) je 33. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 23,1 obyvatel na km² je na 34. místě. Hlavním a největším městem je Little Rock s přibližně 206 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Fayetteville (107 tisíc obyv.), Fort Smith (91 tisíc obyv.), Springdale (91 tisíc obyv.) a Jonesboro (83 tisíc obyv.). Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Magazine s nadmořskou výškou 839 m v pohoří Ouachita Mountains. Největšími toky jsou řeky Mississippi, která tvoří část hranice s Tennessee a státem Mississippi, a Arkansas.
Do oblasti Arkansasu se první evropští průzkumníci dostali v roce 1541. Od 80. let 17. století bylo území součástí Nové Francie, Evropané zde však měli jediné osídlení, tzv. Arkansas Post. V roce 1762 získali region na základě výsledků sedmileté války Španělé, kteří jej začlenili do místokrálovství Nové Španělsko. Arkansas získal své jméno z francouzské výslovnosti illinoiského slova „akakaze“ (tj. lidé z dolního toku řeky), jak byl označován místní quapawský kmen. Zpět do francouzského držení se oblast dostala v roce 1800, o tři roky později celou Louisianu odkoupily Spojené státy. Území Arkansasu bylo poté součástí louisianského a následně missourského teritoria. Ve druhém desetiletí se oblast začala zalidňovat a v roce 1819 bylo vytvořeno vlastní arkansaské teritorium, které existovalo do roku 1836. Arkansas se 15. června 1836 stal 25. státem USA. Za americké občanské války byl Arkansas v letech 1861–1865 součástí Konfederace, k Unii byl opět připojen roku 1868.
Historie
editovatZ Evropanů se do Arkansasu jako první v roce 1541 dostala expedice, kterou vedl španělský cestovatel Hernando de Soto. Od konce 17. století patřil Arkansas Francii jako součást francouzské Louisiany. Spojené státy ji od Francie koupily v roce 1803 za 15 milionů USD.
Arkansas vstoupil do unie v roce 1836 jako 25. stát. Byl to otrokářský stát, jehož ekonomika a bohatství elit se tvořily na úkor černých otroků dovážených z Afriky. Obchod s nimi byl velmi lukrativní a výnosný, stejně jako jejich zneužívání k práci. Náklady na jejich práci byly minimální. Arkansas 6. května 1861 vystoupil z Unie, jelikož nesouhlasil s oficiální politikou USA, které šlo o zrušení otroctví. Následovala občanská válka. Po porážce Konfederace a rekonstrukci válkou zničené země byl Arkansas znovu začleněn do Unie, již jako stát, který oficiálně respektoval práva černého obyvatelstva, i když jen papírově. Projevy rasismu přetrvávají ojediněle dodnes.
Dne 18. září 1980 došlo na území tohoto státu k tzv. incidentu Damaskus, kdy na vojenské instalaci raketového sila s mezikontinentální raketou Titan II došlo k havárii a hrozila exploze její extrémně silné termonukleární hlavice. Z 80. let 20. století se Arkansas dostal do povědomí coby vstupní místo pro pašování drog z Jižní a Střední Ameriky, které do Spojených států proudily letecky přes mezinárodní letiště v arkansaské Meně.
Symboly
editovatGeografie
editovatVýchodní hranici Arkansasu tvoří řeka Mississippi a odděluje ho od státu Mississippi. Jižní hranici má s Louisianou, severní s Missouri a Tennessee a západní s Texasem a Oklahomou. Arkansas je krásná země plná hor a údolí, hustých lesů a úrodných plání. Západní Arkansas je hornatý, ve východní části jsou nížiny. Horská pásma Ozark a Ouachita, která se nacházejí v severním a západním Arkansasu, jsou známa také jako Skotská vysočina. Arkansas je jediná země USA, kde se volně nacházejí diamanty.
- Nejvyšší bod je 839 m nad mořem
- Nejnižší bod je 17 metrů nad mořem
- Šířka státu činí 385 km
- délka státu činí 420 km
Administrativní dělení
editovatStát Arkansas se dělí na 75 okresů (counties):
- Arkansas
- Ashley
- Baxter
- Benton
- Boone
- Bradley
- Calhoun
- Carroll
- Chicot
- Clark
- Clay
- Cleburne
- Cleveland
- Columbia
- Conway
- Craighead
- Crawford
- Crittenden
- Cross
- Dallas
- Desha
- Drew
- Faulkner
- Franklin
- Fulton
- Garland
- Grant
- Greene
- Hempstead
- Hot Spring
- Howard
- Independence
- Izard
- Jackson
- Jefferson
- Johnson
- Lafayette
- Lawrence
- Lee
- Lincoln
- Little River
- Logan
- Lonoke
- Madison
- Marion
- Miller
- Mississippi
- Monroe
- Montgomery
- Nevada
- Newton
- Ouachita
- Perry
- Phillips
- Pike
- Poinsett
- Polk
- Pope
- Prairie
- Pulaski
- Randolph
- Saline
- Scott
- Searcy
- Sebastian
- Sevier
- Sharp
- St. Francis
- Stone
- Union
- Van Buren
- Washington
- White
- Woodruff
- Yell
Ekonomika
editovatV roce 2025 činil nominální hrubý domácí produkt Arkansasu přibližně 198,422 miliardy amerických dolarů, což odpovídalo přibližně 63 703 dolarům na obyvatele.[2][1]
Podle údajů United States Census Bureau za období 2020–2024 činil medián ročního příjmu domácnosti v Arkansasu 60 773 amerických dolarů a příjem na obyvatele 34 225 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 15,5 % obyvatel. V civilní pracovní síle bylo 58,1 % obyvatel ve věku 16 let a více.[1]
V ekonomice Arkansasu je důležité zemědělství.
- Hlavními zemědělskými produkty jsou: chov drůbeže, dobytka a prasat, produkce vajec, dále sója, bavlna, rýže, mléko.
Nezanedbatelný je i průmysl.
- Hlavní průmyslová odvětví: zpracování potravin, kovovýroba, výroba strojů a papírů a těžba bromu, vanadia a diamantů.
Bydlení
editovatV roce 2025 bylo v Arkansasu odhadováno 1 435 645 bytových jednotek. V období 2020–2024 bylo 66,4 % obývaných bytových jednotek obýváno jejich vlastníky. Medián hodnoty vlastnického bydlení činil 188 000 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 947 dolarů.[1]
Demografie
editovatVývoj počtu obyvatel Arkansasu:
| Rok | Počet obyvatel |
|---|---|
| 1970 | 1 923 295 |
| 1980 | 2 286 435 |
| 1990 | 2 350 725 |
| 2000 | 2 673 400 |
| 2010 | 2 915 918 |
| 2020 | 3 011 524 |
Mezi sčítáním lidu v roce 2010 a sčítáním v roce 2020 vzrostl počet obyvatel Arkansasu z 2 915 918 na 3 011 524, tedy o 95 606 obyvatel neboli 3,3 %. Podle odhadu United States Census Bureau měl Arkansas k 1. červenci 2025 celkem 3 114 791 obyvatel. Oproti sčítání z roku 2020 se tak počet obyvatel zvýšil o 103 267, neboli 3,4 %, a oproti roku 2010 o 198 873, neboli 6,8 %.[1]
V období 2020–2024 tvořili obyvatelé narození mimo Spojené státy 5,4 % populace Arkansasu. Jiným jazykem než angličtinou hovořilo doma 8,3 % obyvatel ve věku pěti let a více.[1]
Rasové a etnické složení
editovatRasové složení obyvatelstva Arkansasu podle sčítání lidu v letech 2010 a 2020:
| Skupina | 2010 | 2020 |
|---|---|---|
| Běloši | 77,0 % | 70,2 % |
| Afroameričané | 15,4 % | 15,1 % |
| Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky | 0,8 % | 0,9 % |
| Asijští Američané | 1,2 % | 1,7 % |
| Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů | 0,2 % | 0,5 % |
| Jiná rasa | 3,4 % | 4,5 % |
| Dvě nebo více ras | 2,0 % | 7,1 % |
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,4 % populace v roce 2010 a 8,5 % populace v roce 2020.[4][5]
Věk a pohlaví
editovatPodle odhadů United States Census Bureau tvořily osoby mladší 18 let 22,4 % obyvatel Arkansasu a osoby ve věku 65 let a více 19,0 %. Ženy představovaly 51,0 % obyvatelstva.[1]
Města
editovatNěkterá další města jsou:
Vzdělání
editovatV období 2020–2024 mělo 88,7 % obyvatel Arkansasu ve věku 25 let a více dokončené středoškolské nebo vyšší vzdělání a 25,7 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.[1]
Náboženství
editovatArkansas, stejně jako ostatní jižní státy nazývané „biblický pás“, je protestantský. Církevní příslušnost obyvatel je následující:
- křesťané 86 %
- protestanti 78 %
- římští katolíci 7 %
- ostatní křesťané 1 %
- bez vyznání 14 %
Osobnosti
editovatPolitika
editovatJedním z nejznámějších rodáků ze státu Arkansas je nepochybně Bill Clinton, 42. prezident Spojených států. Tento demokratický politik se narodil ve městečku Hope. Po studiu diplomacie na Georgetownské univerzitě a později v anglickém Oxfordu začal přednášet právo na Arkansaské univerzitě ve Fayetteville. V roce 1976 vyhrál volby na post vrchního státního zástupce Arkansasu a tuto funkci vykonával do roku 1979. Ve volbách roku 1978 se stal poprvé arkansaským guvernérem. Podruhé do tohoto úřadu nastoupil po volbách v roce 1982 a funkci guvernéra vykonával až do svého zvolení prezidentem o deset let později. Jako guvernér se nejvíce zaměřoval na zlepšení ekonomické úrovně státu (snažil se snižovat nezaměstnanost a vyrovnat státní rozpočet), svoji aktivitu zaměřil i na oblast zdravotnictví. Tato témata, tedy silný apel na sociální problematiku, byla Clintonovi vlastní i za jeho působení v Bílém domě. S osobou prezidenta Clintona je zde spojena řada míst, zejména pak v hlavním městě Little Rocku. Osobnost Billa Clintona připomíná nejen sídlo guvernéra Arkansasu, ale i muzeum William J. Clinton Presidential Center. V rozlehlé stavbě jsou na několika patrech shromážděny informace o životě a díle Billa Clintona. V Little Rocku se v roce 1880 narodil pětihvězdičkový generál armády Spojených států amerických Douglas MacArthur, který se za 2. světové války významně podílel na osvobozování Tichomoří.
Kultura
editovatDne 26. února 1932 se v malém městečku Kingsland narodil jeden z nejvýznamnějších amerických zpěváků dvacátého století Johnny Cash. Spolu s rodiči Rayem a Carrie a šesti sourozenci se v roce 1935 přestěhoval do Dyess, kolonie, která byla součástí Rooseveltova plánu na obnovu hospodářství v zemi. V březnu roku 1994 zde Johnny Cash otevřel poštovní stanici, která byla pojmenována jeho jménem. Dalším country zpěvákem pocházejícím z Arkansasu je např. Glen Campbell. V Arkansasu se narodil spisovatel John Grisham, jenž se proslavil románem Případ Pelikán z roku 1992. Z města Hot Springs pochází herec, režisér, hudebník a scenárista Billy Bob Thornton, někdejší manžel Angeliny Jolie, který za scénář k filmu Sling Blade získal Oscara.
- Prezident Bill Clinton
- Zpěvák Johnny Cash
Odkazy
editovatReference
editovat- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 U.S. Census Bureau QuickFacts: Arkansas [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 U.S. Bureau of Economic Analysis. Gross Domestic Product: All Industry Total in Arkansas [online]. Federal Reserve Bank of St. Louis [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.]: Infobase Publishing, 2003. S. 305. (anglicky)
- ↑ 2010 Census: Arkansas Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2020 Census: Arkansas Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arkansas na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Arkansas ve Wikislovníku- Oficiální stránky státu Arkansas (anglicky)