Přeskočit na obsah

Pedro Sánchez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pedro Sánchez
Pedro Sánchez (2021)
Pedro Sánchez (2021)
Předseda vlády Španělského království
Úřadující
Ve funkci od:
2. června 2018
PanovníkFilip VI.
PředchůdceMariano Rajoy
Generální tajemník PSOE
Úřadující
Ve funkci od:
17. června 2017
PrezidentkaCristina Narbonaová
Předchůdceprozatímní výbor
Ve funkci:
26. července 2014 – 1. října 2016
PrezidentkaMicaela Navarová
PředchůdceAlfredo Pérez Rubalcaba
Nástupceprozatímní výbor
Vůdce opozice
Ve funkci:
18. června 2017 – 2. června 2018
Předseda vládyMariano Rajoy
Předchůdcepozice neobsazena
NástupceMariano Rajoy
Ve funkci:
26. července 2014 – 1. října 2016
Předseda vládyMariano Rajoy
PředchůdceAlfredo Pérez Rubalcaba
Nástupcepozice neobsazena
Člen Kongresu poslanců Španělska
Ve funkci:
10. ledna 2013 – 29. října 2016
Volební obvodMadrid
Ve funkci:
15. září 2009 – 27. září 2011
Volební obvodMadrid
Stranická příslušnost
ČlenstvíŠpanělská socialistická dělnická strana (od 1993)
Narození29. února 1972 (54 let)
Madrid
ObčanstvíŠpanělsko
ChoťBegoña Gómez (od 2006)
RodičePedro Sánchez Fernández a Magdalena Pérez-Castejón Barrios
DětiAinhoa Sánchez
Carlota Sánchez
PříbuzníDavid Azagra (bratr)
SídloPalác Moncloa
Alma materReal Centro Universitario María Cristina de El Escorial
University Camilo José Cela
Svobodná univerzita v Bruselu
IESE
Profesepolitik, ekonom a vysokoškolský učitel
Náboženstvíateismus
Oceněnířetěz Řádu andského kondora (2018)
Řád knížete Jaroslava Moudrého 1. třídy (2023)
rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Řád Karla III.
Řád peruánského slunce
… více na Wikidatech
PodpisPedro Sánchez, podpis
Webová stránkasanchezcastejon.es
CommonsPedro Sánchez
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pedro Sánchez Pérez-Castejón (* 29. února 1972 Madrid) je španělský politik a ekonom, od června 2018 předseda vlády Španělského království. V roce 1993 se stal členem Španělské socialistické dělnické strany, v níž byl během června 2017 podruhé zvolen generálním tajemníkem. Na této pozici plnil úlohu vůdce opozice, z titulu lídra nejsilnější opoziční strany v dolní komoře parlamentu.

Raný život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do katolické rodiny ekonoma a právničky. Na střední škole se profesionálně věnoval basketbalu. Na Madridské univerzitě vystudoval ekonomii a podnikání, na Svobodné univerzitě v Bruselu politologii a ekonomii a studoval také na Navarrské univerzitě. V letech 2004–2009 byl členem městské rady v Madridu. V roce 2012 získal doktorát z ekonomie. Pracoval jako asistent v Evropském parlamentu a také pro představitele OSN v Bosně během kosovské války.

Předseda španělské vlády

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 byla vládě premiéra Mariana Rajoye kvůli korupčními skandálu vyslovena nedůvěra a 2. června král Filip VI. jmenoval Pedra Sáncheze novým premiérem.[1][2]

V říjnu 2018 byl kritizován, že navzdory vraždě Džamála Chášukdžího a vojenské intervenci v Jemenu prosazoval prodej španělských zbraní do Saúdské Arábie.[3]

V dubnu 2024 uvedl, že pozastavil výkon premiérské funkce a zvažuje rezignaci. Důvodem bylo vyšetřování jeho manželky z možného střetu zájmů při přidělování státních zakázek.[4]

Sánchez podporoval legální imigraci do Španělska,[5] ale jeho liberální imigrační politika byla předmětem kritiky ze strany španělské opozice.[6] V říjnu 2024 Sánchez vyzval Evropský parlament, aby se urychlila realizace migračního paktu EU s cílem zmírnit migrační krizi na Kanárských ostrovech,[7] které v roce 2024 zaznamenaly příchod rekordního počtu 46 843 nelegálních imigrantů, většinou ze Senegalu, Mali a Maroka.[8] Sánchezova vláda plánovala do roku 2027 zlegalizovat pobyt přibližně 900 000 nelegálních imigrantů.[9]

Sanchéz odsoudil útok Hamásu na Izrael v říjnu 2023,[10] ale v následujících letech se postavil na stranu Palestiny a odvetné kroky Izraele označil za genocidu.[11] Dění v Gaze označil „za jednu z nejhanebnějších událostí 21. století“ a kritizoval světové velmoci za „lhostejnost nebo komplicitu“ s izraelskou vládou.[12]

V září 2025 představil devět opatření, kterými chce Španělsko vyvinout politický a ekonomický tlak na vládu Benjamina Netanjahua, aby zastavila vojenské operace v Gaze a přestala páchat válečné zločiny. Sánchez na tiskové konferenci vysvětlil, proč se španělská vláda rozhodla pro tento postup: „Jedna věc je chránit svou zemi, ale něco úplně jiného je bombardovat nemocnice a nechat hladovět nevinné děti. To je neospravedlnitelný útok proti civilnímu obyvatelstvu, který zpravodaj OSN označuje za genocidu. Šedesát tisíc mrtvých, dva miliony vysídlených z domovů, polovina z nich děti. To není sebeobrana, není to ani útok, je to vyhlazování bezbranného lidu a porušování všech zákonů mezinárodního práva.“[10]

V roce 2025 čelila Španělská socialistická dělnická strana (PSOE), vedená Sánchezem, sérii obvinění ze sexuálního obtěžování a nevhodného sexuálního chování, která výrazně poškodila její obraz strany prosazující práva žen a nepříznivě ovlivnila její podporu mezi voliči.[13]

V červenci 2026 čelila Ceuta, španělská exkláva v severní Africe, výraznému přílivu nelegálních migrantů z afrických zemí.[14] Události v Ceutě vyvolaly spor mezi Sánchezem a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Meloniová vyzvala k pozastavení účasti Španělska v Schengenském prostoru a na sociální síti X uvedla, že „nekontrolovaná nelegální migrace představuje skutečnou hrozbu pro bezpečnost evropských hranic“.[15] Sánchez její kritiku odmítl a poukázal na to, že podle jeho údajů od roku 2021 přicestovalo do Itálie přibližně 478 000 nelegálních migrantů, zatímco do Španělska přibližně 234 000.[16]

Během návštěvy Ceuty Sánchez obhajoval přístup své administrativy, který podle něj kombinuje ochranu hranic s integrací cizinců a bojem proti převaděčství v součinnosti s tranzitními zeměmi. Zdůraznil přitom plnou podporu evropské spolupráci v rámci unijního Paktu o migraci a azylu.[17]

V říjnu 2026 se Sanchez rozhodl vyhlásit ve Španělsku předčasné volby.[18]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 je Sánchez ženatý a má dvě dcery. Mluví anglicky a francouzsky. Je ateista a při inauguraci jako první premiér využil možnosti přísahat na španělskou ústavu bez přítomnosti bible a kříže.

Citát

[editovat | editovat zdroj]
„ Nejsem monarchista, ale říkám, že raději žiji v ústavní monarchii Filipa VI., než v republice Huga Cháveze. “
— Pedro Sánchez[19]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Španělská vláda padla kvůli korupčnímu skandálu, novou sestaví socialista. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-06-01 [cit. 2018-06-07]. Dostupné online.
  2. ↑ Španělsko má nového premiéra Sáncheze. V Katalánsku skončila správa Madridu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-06-02 [cit. 2018-06-07]. Dostupné online.
  3. ↑ Spain not stopping arms sales to Saudi Arabia over Khashoggi killing. El Pais. 2018-10-22. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 November 2018.
  4. ↑ ČTK. Španělský premiér Sánchez pozastavil výkon funkce kvůli vyšetřování manželky. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2024-04-27]. Dostupné online.
  5. ↑ Pedro Sánchez unveils plans to help migrants settle in Spain. The Guardian. 2024-10-09. Dostupné online.
  6. ↑ Sánchez defends regular migration as key for growth, sparks backlash from opposition. Euractiv. 2024-08-29. Dostupné online.
  7. ↑ Sánchez to seek urgent fix for Canary Islands migration crisis. Euractiv. 2025-01-10. Dostupné online.
  8. ↑ Spain's Canary Islands received record 46,843 migrants in 2024: ministry. France 24. 2025-01-02. Dostupné online.
  9. ↑ Spain to grant residency and work permits to around 300,000 undocumented migrants per year. Euronews. 2024-11-04. Dostupné online.
  10. 1 2 TRNĚNÝ, Tomáš. Španělsko chce ukončit genocidu v Gaze. Na Izrael míří zbrojní i obchodní embargo. Deník Alarm [online]. 2025-09-10. Dostupné online.
  11. ↑ NETTL, Jakub. Španělský premiér chválí propalestinské demonstranty za narušení Vuelty. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-16]. Dostupné online.
  12. ↑ "To není obrana, ale vyhlazování národa." Španělský premiér zvyšuje tlak na Izrael. Aktuálně.cz [online]. 2025-09-08. Dostupné online.
  13. ↑ FERNÁNDEZ-PONTES, Inés. Spanish socialists under fire as sexual misconduct allegations shake the party [online]. 10 December 2025 [cit. 2025-12-15]. Dostupné online.
  14. ↑ Appearance by the President of the Government of Spain during his visit to Ceuta [online]. 31 July 2026 [cit. 2026-08-29]. Dostupné online.
  15. ↑ STANLEY-SMITH, Joe. Italy and Spain clash over Schengen as Ceuta migration spat boils over. Politico. 31 July 2026. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 July 2026.
  16. ↑ Spanish Prime Minister Sanchez fends off blistering criticism within the EU over Ceuta crisis. Associated Press. 4 August 2026. Dostupné online.
  17. ↑ Appearance by the President of the Government of Spain during his visit to Ceuta [online]. 31 July 2026 [cit. 2026-08-29]. Dostupné online.
  18. ↑ Španělský premiér Sánchez vyhlásil na 29. listopadu předčasné volby. Seznam Zprávy [online]. 2026-10-05 [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
  19. ↑ Pedro Sánchez, primer aspirante a La Moncloa que se declara abiertamente "ateo". elplural.com [online]. 2014-09-25 [cit. 2018-06-07]. Dostupné online.
  20. ↑ Cóndor de los Andes: el "hermano presidente Pedro Sánchez" recupera la alianza con Bolivia de Zapatero. El Independiente [online]. 2018-08-29 [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (španělsky)
  21. ↑ Los Reyes ofrecen una cena de gala al presidente de Perú y su esposa en el Palacio Real. HOLA USA [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-02. (španělsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Pedro Sánchez na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pedro_Sánchez&oldid=26273549“