Přeskočit na obsah

Dominium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o částech Britského impéria. Další významy jsou uvedeny na stránce Dominium (rozcestník).

Dominium (anglicky Dominion; samospráva) byl politicky autonomní celek v rámci Britského impéria a následně Britského společenství národů, především v první polovině 20. století, mezi lety 1907–1948.[1][2][3] Dominii (britskými) byly Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Newfoundland, Jihoafrická unie, Irský svobodný stát, Indie, Pákistán a Cejlon (dnes Srí Lanka). Po druhé světové válce bylo Britské impérium přetvořeno na Commonwealth a bývalá dominia byla někdy označována jako "starý Commonwealth" (Old Commonwealth).[4][5] Od roku 1949 byla bývalá dominia (kromě Newfoundlandu) plně nezávislými zeměmi.[6] Od roku 1949 se tedy místo termínu dominium začal používat termín "země Commonwealthu" (Commonwealth country),[7] které byly republiky nebo konstituční monarchie v personální unii se Spojeným královstvím (Commonwealth realms), avšak termín dominium se neformálně používal dále, především pro menší Commonwealth realms.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Otevírání australského parlamentu v roce 1901

Dominium jako označení poloautonomního státu bylo Brity poprvé použito při přijetí Zákona o Britské Severní Americe, jenž byl přijat roku 1867 a vyhlašoval "nezávislost" Kanady, kde bylo uvedeno:

Berouce na vědomí, že provincie Kanada, Nové Skotsko a Nový Brunšvik vyjádřily přání spojit se v jednotné federativní dominium pod korunou Spojeného království Velké Británie a Irska, které má ústavu v podstatě shodnou s ústavou Spojeného království... Budiž proto ustanoveno a vyhlášeno Jejím Veličenstvem královnou Viktorií, že provincie Kanada, Nové Skotsko a Nový Brunšvik vytvoří jednotné dominium pod názvem Kanada.

Termín dominium byl převzat z náboženského žalmu a znamenal panství. Rozhodnutí nazvat nový stát takto měl dvojí odůvodnění. Souhlasit s návrhem Sira Johna Macdonalda, který doporučoval název kanadské království, aby bylo možno otevřeně proklamovat monarchistické zřízení, britská Dolní sněmovna neriskovala, protože by to mohlo popudit Spojené státy. Termín dominium tedy naznačoval, že se na politické mapě Severní Ameriky objevil ještě ne zcela nezávislý stát, ale polosuverénní, poloautonomní federace bývalých koloniálních provincií.

Kolonie, kde převažovali britští kolonisté nad domorodým obyvatelstvem, tzv. "bílá dominia" (White Dominions),[8] obdržely status dominia a právo na samosprávu: Kanada (1867), Austrálie (1901), Nový Zéland (1907), Newfoundland (1907), Jihoafrická unie (1910) a Irský svobodný stát (1922). Představitelé těchto států se scházeli s britskými politiky na pravidelných imperiálních konferencích, první se konala v roce 1887 v Londýně.

Dominia byla relativně nezávislá, zahraniční politika přesto zůstávala pevně v britských rukou, na těchto územích také neomezeně platilo britské právo. Když byla v roce 1914 vyhlášena válka Německu, válečný stav automaticky platil i pro všechna dominia. Po první světové válce se také změnilo postavení dominií. Každé dominium mělo již na Versailleské smlouvě svůj vlastní podpis, odpor dominií vůči tažení proti Turecku v roce 1922 vedl k jednáním o změně jejich statutu.

Balfourova deklarace (1926)

[editovat | editovat zdroj]

Největším zastáncem nezávislé zahraniční politiky dominií byla Kanada (která si zprvu vymohla nezávislou politiku vůči USA). Kulminačním bodem se stala imperiální konference zemí britského impéria v roce 1926, skupina dominií, včetně Kanady, požadovala na této konferenci formální uznání samostatnosti, ve vnitřní a zahraniční politice. Británie musela ustoupit. V tzv. Balfourově deklaraci z roku 1926 bylo zafixováno právo dominií na nezávislou zahraniční politiku v níže uvedeném prohlášení:

Tyto (dominia) autonomní celky jsou si v podstatě rovny, žádný není podřízen druhému, jedná-li se o jakoukoli záležitost vnitřní nebo zahraniční politiky, ač jsou spojeny společným poddanstvím Koruně a jsou sdruženy jako členové britského impéria.[9]

Westminsterský statut (1931)

[editovat | editovat zdroj]

Na konferenci zemí britského impéria v roce 1930 v Ottawě byl schválen text Westminsterského statutu, který se stal roku 1931 britským zákonem a vztahoval se na všechna dominia, jež existovala před rokem 1931. Westminsterský statut konečně uznal dominia za plně rovnoprávné a nezávislé státy, které jsou spojeny společným poddanstvím koruně a jsou sdruženy jako členové Britského společenství národů, na které bylo přetvořeno bývalé britské impérium. Jednotlivá dominia přijala Westminsterský statut každé po jiné době, Kanada ihned, Austrálie v roce 1942,[10] Nový Zéland roku 1947[11] a Newfoundland ho nikdy nepřijal, v roce 1934 mu bylo odebráno postavení dominia o opět se stal britskou kolonií a označení dominium mu zůstalo pouze v názvu. Roku 1949 byl připojen ke Kanadě jako její desátá provincie.

Londýnská deklarace (1949)

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1949 se konala v Londýně konference členů Britského společenství národů, jejímž výsledkem byla tzv. Londýnská deklarace, s dvěma hlavními důsledky. Ten první byl, že připustila členství ve Společenství jak monarchiím ve svazku s Británií (popř. monarchiím s vlastní dynastií), tak republikám. Ten druhý byl, že přejmenovala Britské společenství národů na Společenství národů (Commonwealth of Nations). Státy Společenství, které v té době měly statut dominia nebo státy, které později vyhlásily nezávislost a zůstaly v personální unii s Velkou Británií, jsou od té doby nazývány Commonwealth realms. Plánovaná funkce hlavy Commonwealthu byla vyhrazena pro britského monarchu.

Dominia

[editovat | editovat zdroj]
Stát Od Do Poznámky
Kanada Kanada 1867 1982
(Canada Act)		 Od 1949/1982 Commonwealth realm.
Austrálie Austrálie 1901 1986
(Australia Act)		 Od 1949/1986 Commonwealth realm.
Nový Zéland Nový Zéland 1907 1986
(New Zealand Constitution Act)		 Od 1949/1986 Commonwealth Realm.[12]
Newfoundland Newfoundland 1907 1949 Kolonie Newfoundland měla responsible government od roku 1855 do roku 1907, kdy se stala dominiem. V roce 1934 byla samospráva pozastavena kvůli vážným finančním potížím vyplývajícím z hospodářské krize a sérii nepokojů proti vládě Newfoundlandu v roce 1932.[13] Newfoundland se vrátil pod britskou správu a byl spravován nevolenou vládní komisí jmenovanou britskou vládou.[14] Roku 1949 se Newfoundland stal součástí Kanady a jeho zákonodárný sbor byl obnoven.[13]
Jižní Afrika Jižní Afrika 1910 1961 Od 1961 republika.[15]
Irsko Irsko 1922 1949 Roku 1937 změnil Irský svobodný stát svůj název na Irsko, které se od té doby neúčastnilo akcí Commonwealthu. Roku 1949 se Irsko stalo republikou.
Indie Indie 1947 1950 Od 1950 republika.[13]
Pákistán Pákistán 1947 1961 Od 1956 republika.[13][16]
Srí Lanka Srí Lanka 1948 1972 Od 1972 republika.
Jižní Rhodesie Jižní Rhodesie Jižní Rhodesie nebyla de iure dominiem, ale v mnoha ohledech s ní bylo zacházeno jako s de facto dominiem. Od roku 1923 byla samosprávnou kolonií se značnou autonomií. Nebyla zmíněna ve Westminsterském statutu, ale vztahy britské vlády s ní zajišťoval ministr dominií, nikoli ministr kolonií. V letech 1953–1963 byla sooučástí Federace Rhodesie a Ňaska, avšak svůj status si zachovala. Po vyhlášení nezávislosti Zambie (dříve Severní Rhodesie) změnila svůj název na Rhodesie, což ale Spojené království neuznalo.[17] Roku 1965 Rhodesie jednostranně vyhlásila nezávislost,[18] ale svou ústavu ve stylu dominia si podržela až do roku 1970, kdy se stala republikou.[19] V roce 1979 se země, nyní nazývaná Zimbabwe Rhodesie, navrátila pod britskou správu a roku 1980 získala nezávislost jako Zimbabwe.[20]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dominion na anglické Wikipedii.

  1. ↑ OLIVER, Peter C. "Dominion status": History, framework and context. International Journal of Constitutional Law. 31 Dec 2019, s. 1173–1191. Dostupné online [cit. 10 Mar 2026]. ISSN 1474-2640. doi:10.1093/icon/moz078.
  2. ↑ How the Commonwealth arose from a crumbling British Empire. History [online]. 2021-11-22 [cit. 2026-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ↑ t the Court at Buckingham Palace, the 27th day of October, 1939. PRESENT, The KING's Most Excellent Majesty in Council.. London Gazette. London: 1939-10-31, s. 7265. Dostupné online [cit. 2024-08-29].
  4. ↑ Commonwealth migration since 1945: What was the context and impact of migration in modern Britain? [online]. Government of the united Kingdom [cit. 2024-08-29]. Dostupné online.
  5. ↑ GREGG, Robert W. The Economic and Social Council: Politics of Membership. The Western Political Quarterly. 1963, roč. 16, čís. 1, s. 109–132. Dostupné online [cit. 2026-08-29]. ISSN 0043-4078. doi:10.2307/445962.
  6. ↑ Historical background information on nationality (nationality guidance). GOV.UK [online]. 2023-05-22 [cit. 2026-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ PARSONS, T. H. The Second British Empire: In the Crucible of the Twentieth Century. Lanham: Rowman & Littlefield, 2014. ISBN 978-1-4422-3529-8. OCLC 870098208 S. 128.
  8. ↑ Europe since 1914: Encyclopedia of the Age of War and Reconstruction. British Empire. Redakce Merriman J.. Detroit: Charles Scribner's Sons, 2006. ISBN 978-0-684-31366-5. OCLC 68221208 S. 45.
  9. ↑ Balfour Declaration, Clause II [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2005.
  10. ↑ https://web.archive.org/web/20050716075624/http://www.foundingdocs.gov.au/item.asp?sdID=96
  11. ↑ Dominion status [online]. NZHistory [cit. 2010-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 June 2010.
  12. ↑ Constitution Act 1986 [online]. Wellington: Parliamentary Counsel Office, Government of New Zealand [cit. 2023-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 May 2023.
  13. 1 2 3 4 HUNTER, Brian. The statesman's year-book 1996-7. London: Macmillan 1760 s. Dostupné online. ISBN 978-0-333-65573-3. OCLC 60311041 OCLC: 60311041 Open Library ID: OL32144166M.
  14. ↑ Newfoundland Act, 1933, 24 Geo. 5 (UK), c. 2.
  15. ↑ Statutes of the Union of South Africa, 1961. Pretoria: Government Printer Kapitola Republic of South Africa Constitution Act, s. 346–424.
  16. ↑ Archives [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 June 2013.
  17. ↑ BERLYN, Phillippa. The Quiet Man: A Biography of the Hon. Ian Douglas Smith. Salisbury: M. O. Collins, April 1978. OCLC 4282978 Kapitola Constitutional History of Rhodesia: An outline, s. 245–251.
  18. ↑ WOOD, J. R. T. A matter of weeks rather than months: The Impasse between Harold Wilson and Ian Smith: Sanctions, Aborted Settlements and War 1965–1969. Victoria, British Columbia: Trafford Publishing, 2008. ISBN 978-1-42514-807-2. OCLC 234239848 S. 5.
  19. ↑ HARRIS, P. B. The Rhodesian Referendum: June 20th, 1969. Parliamentary Affairs. Oxford University Press, September 1969, s. 72–80. doi:10.1093/parlij/23.1969sep.72.
  20. ↑ GOWLLAND-DEBBAS, V. Collective Responses to Illegal Acts in International Law: United Nations action in the question of Southern Rhodesia. Dordrecht: Martinus Nijhoff Publishers, 1990. ISBN 978-0-7923-0811-9. OCLC 21600467 S. 73.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VALKOUN, Jaroslav. Na cestě k westminsterskému statutu. Velká Británie, dominia a proměna Britského impéria v letech 1907-1931. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015. 315 s. ISBN 978-80-7308-557-5 (print), ISBN 978-80-7308-630-5 (online: pdf)

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dominium&oldid=26168075“