Úzká cesta na daleký sever

Nejstrašnější válka v dějinách lidstva měla mnoho podob a jednu z nich jsme viděli v této minisérii. Sledujeme dvě roviny. Jednak to strašné utrpení australských vězňů japonského císaře při stavbě nesmyslné železnice. Druhá rovina je romantický pohled do života skvělého chirurga Dorriga a to jak během války, tak i v současnosti. Přiznávám, že pro pátou hvězdu jsem se rozhodl až po zhlédnutí posledního, nejsilnějšího dílu. (23.09.2025)

V určitých momentech skoro až Malickovská podívaná, která je silná ve válečné části ze zajateckého tábora aby ale následně byla ředěna událostmi před válkou a dávno po válce. Část z tábora je nekompromisní a drsná, ale bohužel nedokáže naplno vyvážit ten zbytek, který je spíš omáčkou. Chápu že nemělo jít primárně o válečný kousek a jádro vyprávění je někde jinde, nicméně to co (nejpíš) funguje v knize se tady bohužel míjí účinkem...65% (29.05.2025)

Když se člověk ohlédne na dlouhou a skvělou historii kinematografie, neubární se úvhám o budoucím směřování. Už po prvních deseti minutách tohoto pěti-filmu mohu konstatovat, že pokud by tohle byla budoucnost, tak nemám o budoucí generace diváků strach. Je to retro v moderním hávu, vracíme se k druhé světové válce, se kterou už skoro nikdo nemá osobní zkušenost s odstupem, ale jakousi posvátnou bázní, kterou si právě minulé generace téměř pamětníků nemohli a nechtěli dovolit. Líbilo se mi to a moc, o ději nemá cenu mluvit, ten je jednoduchý, avšak to není závadou: je to opravdové umělecké dílo, pocity vyjádřené obrazy a o tom kinematografie, jako umělecké odvětví, je. Jediné co mi možná trošku vadí je až příliš uzavřený konec, ale i to se dá odpustit. Co se týče násilných scén, nejsem vyznavač krváků, ale tohle se dalo vydržet a násilí bylo zcela v intencích záměru, žádná samoúčelná jatka. (12.06.2025)

Není to příběh o válce, ale o vzpomínání úspěšného chirurga na konci kariéry na naplněnou lásku a japonské zajetí. Tempo i určitý odstup tomu odpovídá a je to nepochybně záměr. Je v tom všechno zásadní a je to geniálně podané. Láska, smrt, kamarádství, nevěra, vina, krutost, emoční odtažitost kvůli prožitému. Všechno podané civilně, nepateticky, naturalisticky a současně poeticky, provázené minimalistickou melancholickou hudbou. Stopáž tak akorát. Pět hvězd a šestá za by tomu taky slušela. (19.04.2026)

Vojnová romantika v austrálskom podaní. Na romantiku príliš drsné, na vojnu príliš sladké... takže nutne potrebujete vzťah k obom žánrom. (A miestami je to ešte hodne detailné a krvavé.) Dorrigo Evans je chirurg a je nám predstavený jeho súčasný život aj spomienky na mladé roky pred vojnou a samotnú vojnu. Má svoju lásku a vážne plány do budúcna, ale návšteva strýka veľa vecí zmení. Pohostinný strýko mu povie - čo je moje to je aj tvoje - Dorrigo to vezme doslova a začne si so svojou mladou tetou.  Vojnové spomienky nám ukazujú jeho zajatie v thajsko-barmskom tábore počas druhej svetovej, tam skupina väzňov maká v neľudských podmienkach na stavbe Železnice smrti pod prísnym dozorom Japoncov. Keďže Japonci nepovažujú zajatcov za ľudské bytosti, tak sa k nim podľa toho aj správajú.  Práve tieto vojnové obrázky sú z celej stopáže najsilnejšie.  Sympatie k jeho staršej verzii boli obtiažne, keďže sa prejavoval ako arogantný debil, no keď si postupne pozriete čo všetko videl a zažil... Neviem či sa dá byť po tomto normálny. Trochu od veci, ale zo súčasného deja som sa najviac kochala na jeho dome, v ktorom písal predslov ku knihe svojho vojnového spolupútnika.  (Takmer som si to nezapla, pretože som si všimla, že to prirovnávajú k Malickovi a on je režisér, s ktorým mám dosť problém... No našťastie aj napriek všeobjímajúcej poetike ktorou je táto miniséria presiaknutá, autor si odpustil ubíjajúce vnútorné filozofické monológy, ktoré ma vedeli pri Malickovi dohnať k šialenstvu.) Takže je to určené skôr pre umeleckejšie duše, my prízemné červy nevstrebeme celú tú krásu. Natočené podľa oceňovaného románu austrálskeho spisovateľa Richarda Flanagana. A na záver by som len poznamenala, že takéto diela majú naozaj zmysel a mali by vznikať, či už ich my sami oceníme alebo nie.  (25.10.2025)