Pacička

Daniel Krásný mě zaujal už povídkou Déšť z antologie V hrůze a krvi zrozeni. Pro mě jednoznačně nejlepší kus celé sbírky — stylem, atmosférou, přesností.
Potvrdil to v románu Druhý dech.
A teď tu máme Pacičku.
Nebudu to moc okecávat — s dovolením použiju slovo, které sám autor rád používá: tohle je touchdown.
K ději nic psát nebudu. Nejen kvůli mé vrozené lenosti, ale hlavně proto, že by byla škoda cokoli zbytečně propálit. Tohle je kniha, ke které se vyplatí přistoupit s čistou hlavou. A nechat se překvapit.
A že je čím.
Žánrově jde o román na pomezí thrilleru a hororu — temný, svižný, s černočerným humorem, který přichází přesně ve chvíli, kdy ho potřebuješ. Daniel má dar psát tak, že tě to vtáhne a nepustí. Umí přitvrdit, pak povolit, a pak tě znovu převálcovat.
Na rozdíl od debutu je v Pacičce méně popkulturních odkazů a přirovnání — a ději i atmosféře to jen prospělo. Je to sevřenější a temnější.
A když jsem to četl, s láskou jsem si vzpomněl na doby raných devadesátek, kdy jsem jako dítko školou povinné hltal po nocích a v brzkých ránech video filmy s podobnou tématikou. Rodiče spali, nikdo nehlídal, a já se topil v příbězích, které smrděly potem, krví a VHSkou.
Pacička má přesně tenhle vibe.
Danieli, doufám, že už píšeš další knihu.

Daniel Krásný se narodil a vyrostl v Jindřichově Hradci. Nyní žije za Prahou s manželkou Anežkou a synem Danielem. Hrál hokej. Působil v redakci herního časopisu SCORE. Nyní pracuje jako kreativní ředitel v reklamní agentuře.

Autora sleduji na Instagramu, a rozhodl jsem se, že si přečtu jeho novinku PACIČKA.

Pacička je thriller s hororovými prvky.

Hlavní postavou je mladý novinář OTOKAR STARÝ z adoptivní rodiny. Otokar rád poslouchá muziku. Jeho adoptivní rodiče již nežijí. Jeho táta byl rocker a máma křesťanka.

Otokar žije s přítelkyní MARKÉTOU, která se zúčastnila kuchařské soutěže MasterChef. Vystudovala práva a v současné době si otevřela bistro. Markéta přihlásí Otokara do televizního pořadu Shledání po letech. V pořadu se setká se starší sestrou, kterou vidí poprvé v životě a společně se dohodnou, že navštíví svou biologickou mamku.

Otovi zbyla po biologických rodičích jediná věc a tou je pacička. Oč se jedná? To už se dočtete v této knize.

Sympatickou postavou je vyšetřovatel ANTONÍN, který ukončil kariéru policejního vyšetřovatele. Spolupracuje s Otokarem na podcastu Pomníčky, který se zaměřuje na nezvěstné lidi, kteří se ztratili v minulosti a už nikdy se nenašli.

Zajímavý je také pan Frederik, kterého mi bylo moc líto! O všem se už dočtete v této knize.

Kniha je rozvláčnější, ale celkově to nebylo špatné čtení, i když jsem očekával asi větší napětí. Od počátku jsem byl zvědavý, jak se bude příběh vyvíjet a jak to nakonec celé skončí. Líbily se mi části z minulosti.

Kniha má pěknou obálku.

Opravdu chceme vědět, odkud pocházíme?
Jestli ta pravda za to vždycky stojí…

Hlavní hrdina Otokar – adoptovaný, dnes už dospělý muž.
On Otokar, já Barbara – a oba máme tak trochu stejný problém.
Naše jména si lidé rádi komolí ?

Jeho partnerka se rozhodne zjistit, kdo je jeho skutečná rodina,
a přihlásí ho do něčeho na způsob Pošty pro tebe.

Začátek skoro až dojemný.

V tom pořadu se setká s ženou, která tvrdí, že je jeho sestra –
a stejně jako on vyrůstala mimo vlastní rodinu.

Společně se pak vydávají do Českého ráje za minulostí, která na ně čeká.
A dost možná je to celé… past.

Do toho byt po adoptivních rodičích,
starý dopis z minulosti
a zvláštní nález, který s ním souvisí od samého začátku.

A pak se to celé začne posouvat někam jinam.

Lidé, na které narazí, působí… hodně zvláštně..
Uzavřeně.
Jako by měli vlastní pravidla.

Bylinky, tinktury, včelí pyl místo kávy, „medvědí spánek“…
třínohý kocour,
a vedle toho i věci, které rozhodně nejsou jen léčivé.

A já si říkala:
co to je proboha za rodinu.

Příběh začíná silně,
ale postupně se pro mě spíš zvláštně vrství.

Možná jsem to celou dobu brala až moc vážně.
Možná je lepší číst tuhle knihu jako lehce groteskní příběh o bizarní rodině,
která drží pohromadě za každou cenu.

Horor nebo thriller si může dovolit nevysvětlit všechno.
Ale jako čtenář stejně potřebuju pocit, že to celé drží pohromadě.
Tady jsem ho úplně neměla.

Na druhou stranu – jsou tu momenty, které fungují.
Takové drobné, někdy až rafinované střípky,
kvůli kterým je ten příběh pořád čitelný.

A možná i proto o něm ještě pořád přemýšlím.

Ještě úplně symbolicky – včera jsem si knihu vzala s sebou
a vylila se mi na ní v batohu minerálka.
Rudolfův pramen.

Třeba z ní ten křest spláchl něco… temného? ?

I když ve mně zůstává rozpačitý dojem,
jedno se té knize upřít nedá –
dokáže vyvolat debatu.

A to už se nestává zas tak často.

Otokar Starý je mladý novinář, který s bývalým elitním kriminalistou tvoří true crime podcast. Jeho adoptivní rodiče zemřeli a jeho čerstvě těhotná partnerka Markéta jej přihlásila do televizní show na bázi Pošty pro tebe, aby mu pomohla najít biologickou rodinu.

Televize Otokarovi najde sestru Květu. Domluví se na výletě za zbytkem rodiny. A pak Otokar zmizí.

Markéta se rozhodne nečekat, povolá přítelova kolegu a vydají se spolu mladíka hledat. Jenže se sami dostanou do smrtelného nebezpečí.

Tahle kniha je vážně super. Četla jsem autorův Druhý dech, tohle dílo je rozhodně ještě lepší. Cením použity jazyk, humor, napětí i odkazy na kulturní reálie.

Autor rozhodně nikoho nešetří, tak si na žádnou postavu příliš nezvykejte.

A když už máte pocit, že můžete začít dýchat, přijde ještě znepokojivý konec.