Přeskočit na obsah

Rodrigo Paz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rodrigo Paz Pereira
Rodrigo Paz při inauguraci
Rodrigo Paz při inauguraci
68. prezident Bolívie
Úřadující
Ve funkci od:
8. listopadu 2025
ViceprezidentEdmand Lara
PředchůdceLuis Arce
Senátor za obvod Tarija
Ve funkci:
3. listopadu 2020 – 8. prosince 2025
Starosta Tariji
Ve funkci:
30. května 2015 – 24. října 2020
PředchůdceOscar Montes
NástupceAlfonso Lema
President městské rady Tariji
Ve funkci:
30. května 2010 – 30. května 2015
PředchůdceRoberto Ávila Castellanos
NástupceAlfonso Lema
Poslanec za obvod Tarija
Ve funkci:
6. srpna 2002 – 22. ledna 2010
PředchůdcePedro Sagredo
NástupceRoy Cornejo Raña
Narození22. září 1967 (59 let)
Santiago de Compostela
ObčanstvíBolívie a Španělsko
RodičeJaime Paz Zamora
PříbuzníAurichu Pereira (teta)
Jesús Pereira Vilariño (děd)
Xosé Manuel Beiras (manžel tety)
Profesepolitik
Náboženstvíkatolicismus
PodpisRodrigo Paz Pereira, podpis
CommonsRodrigo Paz Pereira
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodrigo Paz Pereira (* 22. září 1967 Santiago de Compostela, Španělsko) je bolivijský politik, který je od listopadu 2025 68. prezidentem země.[1] Je nejstarším synem bývalého prezidenta Jaime Paz Zamory a prasynovec prezidenta Víctora Paze Estenssoro. Mezi lety 2020 a 2025 byl senátorem za departement Tarija, předtím byl v letech 2015 až 2020 starostou Tariji a v letech 2002 až 2010 poslancem za Levicové revoluční hnutí (Movimiento de la Izquierda Revolucionaria-Nueva Mayoría (MIR-Nueva Mayoría)), které založil jeho otec.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 22. září 1967 v Santiagu de Compostela ve Španělsku[2] jako nejstarší syn Španělky Carmen Pereira Carballové[3] a Bolivijce Jaime Paz Zamory, který zde žil v exilu. Z matčiny strany je bratranec herečky Camily Bossa,[4] jeho teta Aurichu Pereira byla vdaná za politika Xosého Manuela Beirase.[5] Rodrigo Paz je příbuzný s Josém Maríou Pazem, argentinským generálem z argentinské války za nezávislost a argentinských občanských válek.[2]

Mládí prožil v politickém exilu, který byl vynucen aktivitou jeho otce během vojenské diktatury v sedmdesátých a na počátku osmdesátých let dvacátého století. Studoval na jezuitských školách v několika zemích a po obnově demokracie v studoval na škole San Ignacio v La Pazu. Poté absolvoval American University ve Washingtonu.[6]

Prezident Bolívie

[editovat | editovat zdroj]
Argentinský prezident Javier Milei na inauguraci 8. listopadu 2025

Rodrigo Paz se stal nominantem Křesťanskodemokratické strany na funkci prezidenta ve všeobecných volbách v roce 2025.[7] V prvním kole 17. srpna zvítězil ziskem 32 % hlasů[8] a 19. října vyhrál druhé kolo proti bývalému prezidentovi Jorge Quirogovi s 54,5 % hlasů.[9] Mezi gratulanty byli ministr zahraničních věcí Spojených států amerických Marco Rubio a ministr zahraničí Izraele Gid'on Sa'ar.[10][11] Argentinský prezident Javier Milei poblahopřál Pazovi a prohlásil, že ukončil „20 let selhávání socialismu 21. století“, a jeho ministryně národní bezpečnosti Patricia Bullrichová řekla, že by pro Bolívii bylo prospěšné ukončit dohody s Íránem.[12][13]

Inaugurace proběhla 8. listopadu 2025. Akce se zúčastnili představitelé dvaapadesáti zemí,[14] mezi nimi: argentinský prezident Javier Milei, chilský prezident Gabriel Boric, ekvádorský prezident Daniel Noboa, paraguayský prezident Santiago Peña, uruguayský prezident Yamandú Orsi, bývalý německý prezident Christian Wulff, brazilský viceprezident Geraldo Alckmin, kostarická viceprezidentka Mary Munive, salvadorský viceprezident Félix Ulloa, viceprezidentka Evropské komise Teresa Ribera a další.[15] Také jeho otec, bývalý prezident Jaime Paz Zamora, se zúčastnil slavnostního složení přísahy svého syna v bolivijském parlamentu.[16] Inauguraci byl přítomen nerezidentní velvyslanec ČR v Chile Pavel Bechný.[14] V roce 2026 čelil prezident rozsáhlým demonstracím.[17]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rodrigo Paz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ČTK. Rodrigo Paz je prvním nelevicovým prezidentem Bolívie po 20 letech. Seznam Zprávy [online]. 2025-12-19 [cit. 2025-12-19]. Dostupné online.
  2. 1 2 Rodrigo Paz, el presidente boliviano tiene raíces provenientes de Argentina. El Tribuno [online]. 2025-11-08 [cit. 2026-01-11]. Dostupné online. (španělsky)
  3. ↑ SOSA, Francisco Rubén. Vida, pasión y exilio de un mensajero del MIR clandestino. www.revistarascacielos.com [online]. 2021-08-23 [cit. 2025-12-19]. Dostupné online. (španělsky)
  4. ↑ PIÑEIRO, Martín García. Los orígenes españoles de Rodrigo Paz, presidente electo de Bolivia. El Periódico. 20 October 2025. Dostupné online [cit. 19 December 2025].
  5. ↑ El origen gallego del nuevo presidente de Bolivia: nacido en Santiago y sobrino de Beiras, histórico del nacionalismo [online]. 20 October 2025. Dostupné online.
  6. ↑ VILLARROEL, Milenka. Un mirista desde la cuna. Rodrigo Paz Pereira. La Razón. 17 March 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 March 2022. (španělsky)
  7. ↑ Rodrigo Paz es el candidato a la presidencia por el PDC [online]. 17 August 2025 [cit. 2025-12-22]. Dostupné online. (španělsky)
  8. ↑ DEBRE, Isabel. Bolivia's presidential vote headed for first-ever runoff between centrist, right-wing candidates. AP News. 18 August 2025. Dostupné online [cit. 22 December 2025].
  9. ↑ Rodrigo Paz wins presidential runoff, becoming Bolivia's first conservative leader in decades [online]. 20 October 2025 [cit. 2025-12-24]. Dostupné online.
  10. ↑ EICHNER, Itamar. Bolivia is ready to renew relations with Israel: 'A new page' [online]. Ynet, 20 October 2025 [cit. 2025-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ ELLIOT, Lucinda; MACHICAO, Monica. Bolivian polls close in election steering country closer to US. www.reuters.com. Reuters, 19 October 2025. Dostupné online [cit. 24 December 2025].
  12. ↑ Milei felicitó a Rodrigo Paz por el triunfo en Bolivia: “Esta jornada democrática refleja el anhelo de libertad”. La Nación. 20 October 2025. Dostupné online [cit. 24 December 2025]. (španělsky)
  13. ↑ Milei participa en Bolivia de la asunción del presidente Rodrigo Paz Pereira. Perfil. 8 November 2025. Dostupné online [cit. 24 December 2025]. (španělsky)
  14. 1 2 Zastoupení ČR na inauguraci nového prezidenta Bolívie. mzv.gov.cz [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2025-11-12, rev. 2025-11-13 [cit. 2025-12-29]. Dostupné online.
  15. ↑ BLANCO, Uriel. El fin a casi 20 años de izquierda: Rodrigo Paz y Edmand Lara toman posesión como presidente y vicepresidente de Bolivia [online]. 2025-11-08 [cit. 2025-12-29]. Dostupné online. (španělsky)
  16. ↑ Swearing-in ceremony of Bolivia's President-elect Rodrigo Paz, in La Paz. www.reutersconnect.com. Dostupné online [cit. 29 December 2025].
  17. ↑ PAUEROVÁ, Martina. Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely. ČT24 [online]. [cit. 2026-06-11]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rodrigo_Paz&oldid=26128330“