Neuroticismus

Neuroticismus neboli negativní emocionalita je osobnostní rys, jehož přesné vymezení není v odborné literatuře jednotné, obecně však souvisí s tendencí prožívat negativní emoce. Patří mezi pět základních osobnostních rysů Velké pětky. Lidé s vysokou mírou neuroticismu prožívají negativní emoce, jako jsou strach, hněv, stud, závist nebo deprese, častěji a intenzivněji než lidé s nízkou mírou neuroticismu.^[1] Lidé s vysokou mírou neuroticismu se hůře vyrovnávají se stresovými situacemi, častěji reagují podrážděně vůči ostatním a mají větší tendenci vnímat běžné situace, například drobné frustrace, jako obtížně zvládnutelné. Neuroticismus úzce souvisí s poruchami nálady a dalšími psychickými obtížemi, zejména s úzkostnými poruchami a depresí.^[2]^[3]^[4]

Lidé s nízkou mírou neuroticismu bývají emočně stabilnější a méně citlivě reagují na stres. Častěji jsou klidní a vyrovnaní a méně často pociťují napětí nebo rozrušení. Nízká míra neuroticismu však sama o sobě neznamená vysokou míru pozitivních emocí, které jsou častěji spojovány s extraverzí a přívětivostí.^[5] Například člověk s vysokou mírou neuroticismu a současně vysokou mírou extraverze může prožívat intenzivně pozitivní i negativní emoční stavy, což může vést k výraznému kolísání emočního prožívání.^[6]^[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neuroticism na anglické Wikipedii.

↑ THOMPSON, E. R. Development and Validation of an International English Big-Five Mini-Markers. Personality and Individual Differences. Říjen 2008, roč. 45, čís. 6, s. 542–548. doi:10.1016/j.paid.2008.06.013.
↑ JERONIMUS, Bertus F.; KOTOV, Roman; RIESE, Harriëtte; ORMEL, Johan. Neuroticism's prospective association with mental disorders halves after adjustment for baseline symptoms and psychiatric history, but the adjusted association hardly decays with time: a meta-analysis on 59 longitudinal/prospective studies with 443 313 participants. Psychological Medicine. Říjen 2016, roč. 46, čís. 14, s. 2883–2906. doi:10.1017/S0033291716001653. PMID 27523506.
↑ ORMEL, Johan; JERONIMUS, Bertus F.; KOTOV, Roman; RIESE, Harriëtte; BOS, Elisabeth H.; HANKIN, Benjamin. Neuroticism and common mental disorders: meaning and utility of a complex relationship. Clinical Psychology Review. Červenec 2013, roč. 33, čís. 5, s. 686–697. doi:10.1016/j.cpr.2013.04.003. PMID 23702592.
↑ CARDUCCI, Bernardo J. The Psychology of Personality: Viewpoints, Research, and Applications. [s.l.]: John Wiley & Sons, 20. 2. 2009. ISBN 978-1-4051-3635-8. S. 173–174.
1 2 DENEVE, Kristina M.; COOPER, Harris. The happy personality: a meta-analysis of 137 personality traits and subjective well-being. Psychological Bulletin. Září 1998, roč. 124, čís. 2, s. 197–229. doi:10.1037/0033-2909.124.2.197. PMID 9747186.
↑ PASSER, Michael W.; SMITH, Ronald E. Psychology: The Science of Mind and Behaviour. [s.l.]: McGraw-Hill Higher Education, 2009. ISBN 978-0-07-711836-5.

Externí odkazy

(anglicky) Neuroticism na serveru psychologytoday.com
(anglicky) Here’s When Neuroticism Is a Mental Health Warning Sign na serveru charliehealth.com

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Thompson-1] THOMPSON, E. R. Development and Validation of an International English Big-Five Mini-Markers. Personality and Individual Differences. Říjen 2008, roč. 45, čís. 6, s. 542–548. doi:10.1016/j.paid.2008.06.013.

[NeuroticismMA-2] JERONIMUS, Bertus F.; KOTOV, Roman; RIESE, Harriëtte; ORMEL, Johan. Neuroticism's prospective association with mental disorders halves after adjustment for baseline symptoms and psychiatric history, but the adjusted association hardly decays with time: a meta-analysis on 59 longitudinal/prospective studies with 443 313 participants. Psychological Medicine. Říjen 2016, roč. 46, čís. 14, s. 2883–2906. doi:10.1017/S0033291716001653. PMID 27523506.

[Ormel2013a-3] ORMEL, Johan; JERONIMUS, Bertus F.; KOTOV, Roman; RIESE, Harriëtte; BOS, Elisabeth H.; HANKIN, Benjamin. Neuroticism and common mental disorders: meaning and utility of a complex relationship. Clinical Psychology Review. Červenec 2013, roč. 33, čís. 5, s. 686–697. doi:10.1016/j.cpr.2013.04.003. PMID 23702592.

[4] CARDUCCI, Bernardo J. The Psychology of Personality: Viewpoints, Research, and Applications. [s.l.]: John Wiley & Sons, 20. 2. 2009. ISBN 978-1-4051-3635-8. S. 173–174.

[DeNeve-5] 1 2 DENEVE, Kristina M.; COOPER, Harris. The happy personality: a meta-analysis of 137 personality traits and subjective well-being. Psychological Bulletin. Září 1998, roč. 124, čís. 2, s. 197–229. doi:10.1037/0033-2909.124.2.197. PMID 9747186.

[PasserSmith2009-6] PASSER, Michael W.; SMITH, Ronald E. Psychology: The Science of Mind and Behaviour. [s.l.]: McGraw-Hill Higher Education, 2009. ISBN 978-0-07-711836-5.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]