Přeskočit na obsah

Pravdivostní hodnota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Nepravda)

V klasické logice se používají dvě pravdivostní hodnoty – pravda a nepravda. Hodnota pravda znamená, že výrok je pravdivý.

V algebře tvoří množina (pravda, nepravda) a na ní definované operace Booleovu algebru.

Klasická logika

[editovat | editovat zdroj]
 
⊤
pravda
 
·∧·
konjunkce
¬
↕
↕
 
⊥
nepravda
·∨·
disjunkce
Negace vzájemně mění
pravdu za nepravdu
a konjunkci za disjunkci

V klasické logice se používají dvě pravdivostní hodnoty pravda (P, latinsky verum, ⊤, případně 1), a nepravda (N, latinsky falsum ⊥, případně 0). Logické spojky konjunkce a disjunkce jsou binární] logické funkce; vzájemně jsou propojeny de Morganovými zákony:

¬(p∧q) ⇔ ¬p ∨ ¬q
¬(p∨q) ⇔ ¬p ∧ ¬q

Elektrické obvody

[editovat | editovat zdroj]

V elektrických obvodech a v počítačích se hodnoty pravda a nepravda reprezentují podle vhodně vybraných elektrických veličin, nejčastěji napětí. Ve standardní logice TTL se používají tyto úrovně napětí:

  • pravda je napětí 5 V (v praxi 4,7 V až 5,3 V)
  • nepravda je napětí 0 V (v praxi 0 V až 0,6 V)
  • jakákoliv jiná hodnota napětí je chyba

V jiných typech logických obvodů se používají jiné úrovně napětí, v moderních počítačích se pro snížení příkonu napětí pro logickou jedničku snižuje až k jednomu voltu.

U počítačových sběrnic se používá tak zvaná trojstavová logika. Znamená to pouze, že výstupy obvodů, které nejsou vybrány, jsou ve stavu vysoké impedance, aby neovlivňovaly výstupy právě vybraných obvodů.

Alternativní logiky

[editovat | editovat zdroj]

Fuzzy logika a vícestavová logika používají více hodnot, než je pouze pravda a nepravda. Výrok tak může být pravdivý, nebo nepravdivý pouze částečně, můžeme také prohlásit, že pravdivost nebo nepravdivost výroků je neznámá.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Truth value na anglické Wikipedii.