Ludvík I. Portugalský

Ludvík I.
	král Portugalska a Algarve
Doba vlády	11. listopad 1861 – 19. říjen 1889
Narození	31. říjen 1838; Cascais, Portugalsko
Úmrtí	19. říjen 1889 (50 let); Praça do Comércio, Portugalsko
Předchůdce	Petr V.
Nástupce	Karel I.
Manželka	Marie Pia Savojská
Potomci	Karel I.; Alfonso
Dynastie	Braganza-Sasko-Koburg-Gotha
Otec	Ferdinand II.
Matka	Marie II.
Příbuzní	Petr V. Portugalský, Marie Portugalská, Jan Maria Portugalský, Marie Anna Portugalská, Antonie Marie Portugalská, Ferdinand Maria Ludvík Portugalský a August Potrugalský (sourozenci); Ludvík Filip Portugalský, Manuel II. Portugalský, Maria Pia Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy a Marie Anna Portugalská (vnoučata)
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík I. Portugalský (31. říjen 1838 – 19. říjen 1889, Lisabon; celým jménem Luís Filipe Maria Fernando Pedro de Alcântara António Miguel Rafael Gabriel Gonzaga Xavier Francisco de Assis João Augusto Júlio Valfando de Saxe-Coburgo-Gotha e Bragança), zvaný Dobrý nebo Populární byl v letech 1861 až 1889 králem Portugalska. Pocházel z dynastie Braganza-Sasko-Koburk-Gotha.

Život

Původ a mládí

Ludvík se narodil jako druhý syn z jedenácti dětí portugalské královny Marie II. a jejího manžela Ferdinanda II. Podobně jako ostatním dětem královského páru se mu dostalo vynikajícího vzdělání, byl nadaným básníkem a chtěl se věnovat vědě. Neměl žádné politické ambice, což se však změnilo, když jeho starší bratr, portugalský král Petr V. roku 1861 zemřel.

Král

Petr V. v roce 1861 podnikl cestu po Portugalsku, zasaženém epidemií horečnaté nemoci; král a dva jeho mladší bratři, infant Jan a infant Ferdinand, během cesty onemocněli. Nejdříve – 6. listopadu – zemřel Ferdinand, o pět dní později, 11. listopadu, ho následoval sám král ve a šest týdnů po něm, 27. prosince, podlehl nemoci i třetí bratr Jan.

Protože se Pedro V. po smrti své předčasně zesnulé manželky Stefanie znovu neoženil a neměl potomků, na trůn po něm nastoupil jeho následník, mladší bratr Ludvík.

Ludvíkovo panování je charakterizováno sérií změn vlád, tvořených buď liberály nebo konzervativci. Portugalsko v té době ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, především s Británií, zaostávalo po stránce stability, ekonomiky, edukace, technického vývoje aj. Co se týče zahraničních záležitostí, roku 1875 v důsledku belgických aktivit pozbylo Portugalsko území dnešní Angoly a Mosambiku.

Ludvík byl ovšem především člověk oddaný vědě. Jeho největším zájmem byla oceánografie. Velkou část svého majetku věnoval na financování výzkumných lodí určených k poznávání bohatství živočišných druhů světových oceánů. Byl iniciátorem vzniku jednoho z prvních světových akvárií v Lisabonu, jež bylo otevřeno i veřejnosti (byla v něm umístěna i desetimetrová krakatice). Byl jediným portugalským králem, který velel válečné lodi. Jeho vášeň pro lodě a moře vyústila v založení Muzea námořnictví v Lisabonu. Svou vášeň pro vědy a nové poznatky přenesl i na své dva syny.

Manželství, potomci

6. října roku 1862 se oženil s italskou princeznou Marií Piou Savojskou (1847–1911), dcerou italského krále Viktora Emanuela II. a jeho manželky Adelheid Rakouské. Z manželství se narodili dva synové:

Karel I. (28. září 1863 – 1. února 1908), král Portugalska a Algarve od roku 1889 až do své smrti, spolu s nejstarším synem zemřel při atentátu, ⚭ 1884 Amélie Orleánská (28. září 1865 – 25. října 1951), dcera francouzského pretendenta trůnu Ludvíka Filipa Orleánského
Alfonso (31. července 1865 – 21. února 1920), vévoda z Porta, ⚭ 1917 Nevada Stoody Hayes (21. října 1870 – 11. ledna 1941), morganatické manželství

Tituly a vyznamenání

Tituly

1838–1861: Jeho královský výsost Luís, vévoda z Porto
1861–1889: Jeho nejvěrnější Veličenstvo Ludvík, král Portugalska a Algarve

Vývod z předků

Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský

František Sasko-Kobursko-Saalfeldský

Sofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský

Jindřich XXIV. Reuss z Ebersdorfu

Augusta Reussová z Ebersdorfu

Karolína Ernestina Erbašsko-Schönberská

Ferdinand II. Portugalský

Ignác Josef Koháry z Csábrágu

František Josef Koháry z Csábrágu

Marie Gabriela z Cavriani

Marie Antonie Koháryová

Jiří Kristián z Valdštejna-Vartemberka

Marie Antonie z Valdštejna-Wartenbergu

Marie Alžběta z Ulfeldtu

Ludvík I. Portugalský

Petr III. Portugalský

Šarlota Joaquina Španělská

Marie Luisa Parmská

Marie II. Portugalská

Leopold II.

František I. Rakouský

Marie Ludovika Španělská

Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská

Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský

Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

Marie Karolína Rakouská

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luís I of Portugal na anglické Wikipedii.

1 2 Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík I. Portugalský na Wikimedia Commons
http://thepeerage.com/p11099.htm#i110983
https://web.archive.org/web/20140117214421/http://www.igrejabranca.ru/articles/luis.htm

Předchůdce:
Petr V.

Král Portugalska a Algarve
1861–1889

Nástupce:
Karel I.

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-1] 1 2 Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[1]

Portugalští králové

Burgundská dynastie (1139–1383)	Jindřich (hrabě) • Alfons I. • Sancho I. • Alfons II. • Sancho II. • Alfons III. Portugalský • Dinis I. • Alfons IV. • Petr I. • Ferdinand I. • Beatrix Portugalská

Avizové (1385–1580)	Jan I. • Eduard I. • Alfons V. • Jan II.• Manuel I. • Jan III. • Sebastián I. • Jindřich I. • Antonín I.

Habsburkové (1581–1640)	Filip I. • Filip II. • Filip III.

Braganzové (1640–1853)	Jan IV. • Alfons VI. • Petr II. • Jan V. • Josef I. • Marie I. (s Petrem III.) • Jan VI. • Petr IV. • Marie II. • Michal I. • Marie II. (s Ferdinandem II.) •

Braganza-Koburg (1853–1910)	Petr V. • Ludvík I. • Karel I. • Manuel II.

diskutabilní nebo sporní panovníci jsou kurzívou

Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha

1. generace	Pedro V. Luís I. Infantka Maria Infant João, vévoda z Beja Infantka Maria Ana, princezna Jiří Saský Infantka Antónia, kněžna z Hohenzollernu Infant Fernando Infant Augusto Infant Leopoldo Infantka Maria da Glória Infant Eugénio

2. generace	Carlos I. Infant Afonso, vévoda z Porta

3. generace	Luís Filipe, královský princ portugalský Infantka Maria Ana Manuel II. Maria Pia (nelegitimní)

Rod Sasko-Koburg-Braganza nebyl v bývalém Portugalském království uznáván a panovníci po Marii II. a Ferdinandovi II. byli oficiálně i nadále členy rodu Braganza.