Přeskočit na obsah

Li Anderssonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Li Sigrid Anderssonová
Anderssonová v roce 2024
Anderssonová v roce 2024
Ministryně školství Finska
Ve funkci:
29. června 2021 – 20. června 2023
Předseda vládySanna Marinová
PředchůdceJussi Saramo
NástupceAnna-Maja Henrikssonová
Ve funkci:
10. prosince 2019 – 17. prosince 2020
Předseda vládySanna Marinová
NástupceJussi Saramo
Ve funkci:
6. června 2019 – 10. prosince 2019
Předseda vládyAntti Rinne
PředchůdceSanni Grahnová-Laasonenová
Předsedkyně Svazu levice
Ve funkci:
6. června 2016 – 19. října 2024
PředchůdcePaavo Arhinmäki
NástupceMinja Koskelová
Poslankyně Eduskunta (Riksdagen)
Úřadující
Ve funkci od:
22. dubna 2015
Volební obvodVlastní Finsko
Zastupitelka města Turku (Åbo)
Úřadující
Ve funkci od:
2012
Poslankyně Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
16. července 2024
Volební obvodFinsko
Stranická příslušnost
ČlenstvíSvaz levice

Rodné jménoLi Sigrid Andersson
Narození13. května 1987 (39 let)
Turku
NárodnostFinští Švédové
ObčanstvíFinskoFinsko Finsko
Partner(ka)Juha Pursiainen
RodičeJan-Erik Andersson
Děti1
SídloTurku
Alma materÅbo Akademi
Profesepolitička
Oceněníkomandér Řádu bílé růže (2022)
Webová stránkahttps://liandersson.fi/
CommonsLi Andersson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Li Sigrid Anderssonová (* 13. května 1987 Turku[1]) je finská levicová politička, od roku 2024 poslankyně Evropského parlamentu, v letech 2015–2024 poslankyně finského parlamentu, v letech 2016–2024 předsedkyně Svazu levice, v letech 2019–2020 a 2021–2023 ministryně školství, neúspěšná kandidátka v prezidentských volbách 2024.[2] Je také městskou zastupitelkou v Turku a předsedkyní mládežnické levicové politické organizace Mladá levice.

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 absolvovala bakalářské studium oborů mezinárodní právo (major) a ruský jazyk a kultura (minor) na švédskojazyčné Åbo Akademi v Turku.[3]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách v roce 2015 byla Anderssonová zvolena s nejvyšším počtem preferenčních hlasů ve volebním obvodu Varsinais-Suomi (ten disponuje 17 mandáty).[4] Mezi kandidáty v tomto obvodu byli i předsedové Národní koaliční strany a Zeleného svazu. V komunálních volbách v roce 2017 získala nejvíce hlasů ze všech kandidátů mimo Helsinky a v celostátním pořadí skončila šestá.[5]

V únoru 2016 oznámila svou kandidaturu na předsedkyni svazu Levice.[6] Dne 6. června 2016 získala v neoficiálním hlasování mezi členy strany 3 913 hlasů (61,85 %), načež ostatní kandidáti svou kandidaturu stáhli a ona tak zůstala jedinou kandidátkou. Rozhodnutí bylo potvrzeno 11. června 2016 na stranickém sjezdu strany v Oulu.[7][8]

Po parlamentních volbách v roce 2019, v nichž Svaz levice získal čtyři mandáty a celkem jich měl 16 z 200,[9] vstoupila strana do vlády vedené sociální demokracií pod vedením premiéra Anttiho Rinneho. Anderssonová se v této vládě stala ministryní školství. V prosinci 2020 dočasně opustila svou ministerskou funkci kvůli mateřské dovolené.[10]

V září 2023 Anderssonová oznámila svou kandidaturu v prezidentských volbách ve Finsku v roce 2024. Ve volbách získala 4,88 % hlasů, skončila na pátém místě a nepostoupila tak do druhého kola.[11]

Dne 5. března 2024 oznámila, že se vzdá vedení Svazu levice, aby mohla kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu. Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 získala Anderssonová více preferenčních hlasů (247 604) než kterýkoli jiný kandidát kdy předtím v těchto volbách ve Finsku.[12] V červenci 2024 byla navržena a zvolena předsedkyní Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL).[13]

Anderssonová v roce 2020 na tiskové konferenci

V oblasti zahraniční politiky prosazuje, aby Finsko v rámci NATO sledovalo severskou linii, podporující hlubší spolupráci v alianci při zachování zásad, jako je odmítnutí trvalých vojenských základen NATO, zařízení a jaderných zbraní na území Finska.[14] Kritizovala přístup vlády Juha Sipiläho k vnitřní devalvaci, který podle ní vedl k poklesu mezd a k obtížím pro nízkopříjmové skupiny obyvatel.[15]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Žije v rodném Turku, pochází z rodiny finských Švédů, jejím mateřským jazykem je švédština. Otec je umělec Jan-Erik Andersson, matka je novinářka Siv Skogmanová. Jejím partnerem je bývalý hokejista Juha Pursiainen (* 1982), se kterým má dceru (* 2021).[16][17]

Nehlásí se k žádnému náboženskému vyznání.

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Komunální volby

[editovat | editovat zdroj]
RokObvodPočet
hlasů[18]
Výsledek
2008Turku175Nezvolena
2012Turku2 422Zvolena
2017Turku6 415Zvolena
2021Turku5 002Zvolena

Parlamentní volby

[editovat | editovat zdroj]
Rok
voleb
Volební
obvod
Počet
hlasů[18]
Výsledek
2011Vlastní Finsko2 170Nezvolena
2015Vlastní Finsko15 071Zvolena
2019Vlastní Finsko24 404Zvolena
2023Vlastní Finsko18 122Zvolena

Europarlamentní volby

[editovat | editovat zdroj]
Rok
voleb
Volební
obvod
Počet
hlasů[18]
Výsledek
2014Finsko47 599Nezvolena
2024Finsko247 604Zvolena

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]
Rok
voleb
Volební
obvod
Počet
hlasů[18]
Výsledek
2024Finsko158 759Nezvolena
  • Andersson, Li & Koivulaakso, Dan & Brunila, Mikael: Äärioikeisto Suomessa. Helsinki: Into, 2012. ISBN 978-952-264-180-9.
  • Andersson, Li & Koski, Susanna: Punavihreä, sinivalkoinen: Keskustelukirjeitä. Helsinki: Minerva, 2014. ISBN 978-952-312-052-5.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Li Andersson na anglické Wikipedii a Li Andersson na finské Wikipedii.

  1. ↑ Li Andersson [online]. CV. Finnish Parliament [cit. 2022-05-16]. Dostupné online.
  2. ↑ Left Alliance's Andersson announces presidential bid [online]. Yle.fi [cit. 2023-09-10]. Dostupné online.
  3. ↑ Li Andersson - Li Andersson [online]. Dostupné online.
  4. ↑ Statsrådets förordning om fördelning av riksdagsmandaten mellan valkretsarna | 935/2014 | Finlands författningssamling | Finlex. www.finlex.fi [online]. [cit. 2026-03-20]. Dostupné online.
  5. ↑ Här är valets drottningar och kungar. Svenska Yle [online]. 2017-04-10 [cit. 2026-03-20]. Dostupné online. (švédsky)
  6. ↑ STT: Li Andersson lähtee vasemmistoliiton puheenjohtajakilpaan. Yle Uutiset [online]. 2016-02-03 [cit. 2026-03-20]. Dostupné online. (finsky)
  7. ↑ Li Andersson voitti vasemmistoliiton jäsenäänestyksen uudesta puheenjohtajasta. Yle Uutiset [online]. 2016-06-06 [cit. 2026-03-20]. Dostupné online. (finsky)
  8. ↑ Li Andersson kruunattiin virallisesti puheenjohtajaksi. www.iltalehti.fi [online]. [cit. 2026-03-20]. Dostupné online. (finsky)
  9. ↑ Yle - Result service - Whole country - Parliamentary Elections 2019 - Yle.fi. vaalit.yle.fi [online]. [cit. 2026-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ↑ Jussi Saramo takes over as Education Minister. dailyfinland [online]. [cit. 2026-03-20]. Dostupné online.
  11. ↑ Whole country, votes cast for candidates. tulospalvelu.vaalit.fi [online]. [cit. 2026-03-20]. Dostupné online.
  12. ↑ As it happened: No right wing wave in Finland as Left Alliance take record result in EU elections. News [online]. 2024-06-09 [cit. 2026-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
  13. ↑ Li Andersson poised to chair major EU Parliament committee. News [online]. 2024-07-10 [cit. 2026-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ Left Alliance's Andersson announces presidential bid. News [online]. 2023-09-13 [cit. 2026-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
  15. ↑ WITH, Interview. Where Next for Finland’s Welfare State?. jacobin.com [online]. [cit. 2026-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ↑ Ylimutka, Leena. Ero ja uusi rakas! Li Andersson Me Naiset -lehdessä avoliitostaan: Urheilua ja saunomista, tulevaisuudessa myös lapsia [online]. 7 May 2019 [cit. 2019-05-07]. Dostupné online.
  17. ↑ Iida Kantola. Li Andersson, 32, löysi uuden rakkaan – parisuhde paljastui ministerisalkun myötä [online]. 10 June 2019 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online.
  18. 1 2 3 4 Electoral information service Retrieved 15 April 2019.
  19. ↑ Medaljregn inför självständighetsdagen – Sanna Marin, Pekka Haavisto och Björn Wahlroos får utmärkelser [online]. [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. (švédsky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]