Karel XI.
| Karel XI. | |
|---|---|
| král švédský | |
Karel XI. v korunovačních šatech. | |
| Doba vlády | 1660–1697 |
| Korunovace | 28. září 1675 |
| Narození | 24. listopadu 1655 Stockholm |
| Úmrtí | 5. dubna 1697 (41 let) Stockholm |
| Pohřben | Kostel Riddarholmen |
| Předchůdce | Karel X. Gustav |
| Nástupce | Karel XII. |
| Manželka | Ulrika Eleonora Dánská |
| Rod | Wittelsbachové |
| Otec | Karel X. Gustav |
| Matka | Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská |
| Příbuzní | Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (vnuk) |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel XI. (24. listopadu 1655, Stockholm – 5. dubna 1697, Stockholm) byl švédský král od roku 1660 až do své smrti. Byl jediným synem švédského krále Karla X. Gustava a Hedviky Eleonory Holštýnsko-Gottorpské, dcery vévody Fridricha III. Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského.
Jelikož byl po smrti svého otce příliš mlád (necelých 5 let), vládla za něj jeho matka spolu s pěti nejvyššími úředníky, z nichž nejvýznamnější byl Magnus Gabriel De la Gardie. Faktické vlády se ujal až roku 1672.
Zahraniční politika
[editovat | editovat zdroj]Karel XI. začal Skånskou válku a po vítězství v bitvě u Halmstadu (1676), bitvě u Lundu (1676) a bitvě u Landskrony (1677) donutil dánského krále Kristiána V. odvést své muže na Sjælland. Skånská válka znamenala především pokus Dánů získat zpět oblasti ztracené roskildským mírem z roku 1658 a na něj navazujícím kodaňským mírem z roku 1660 (především Skåne – odtud i název války), Švédsku se však podařilo tyto oblasti udržet.

Jako spojenec francouzského krále Ludvíka XIV. se účastnil i v jeho vojenských podnicích. V roce 1672 byla mezi oběma zeměmi uzavřena spojenecká smlouva, v které se Švédsko zavázalo vojensky podpořit Francii výměnou za velké finanční částky.
Když se válka s Nizozemím obrátila v Ludvíkův neprospěch, vstoupilo na jeho naléhání švédské vojsko pod vedením maršála Wrangela koncem roku 1674 do Braniborska, ale v červnu následujícího roku utrpěli Švédové strašlivou porážku v bitvě u Fehrbellinu a museli se stáhnout zpět. Výsledek bitvy zároveň otřásl jejich pověstí vojenské velmoci.
V téže době na Švédsko zaútočilo Dánsko. V roce 1679 s Braniborskem a Dánskem uzavřel mír, který přes utrpěné porážky díky zásahu Ludvíka XIV. nepřinesl Švédsku žádné územní ztráty.
Domácí politika
[editovat | editovat zdroj]Po konci války se král věnoval zejména posílení finančních záležitostí státu, za což je mu dnes připisován významný vliv. Karel XI. ale disponoval také množstvím poradců a je pravděpodobné, že mnoho reforem je z jejich hlav. Díky podpoře měšťanstva a střední šlechty zavedl absolutistickou vládu; stabilizoval státní finance, reorganizoval armádu: rozdělí stát na malé okruhy (routu), z nichž byl každý povinen dodat jednoho žoldnéře a vyzbrojit ho, krom toho dostával žoldnéř ve svém okruhu kus pozemku.
Králova osobnost
[editovat | editovat zdroj]Karel XI. je považován za nejzbožnějšího krále ve švédských dějinách vůbec. Zároveň nadevše miloval vojenská cvičení a lov. Také rád cestoval na koni, avšak nikdy neopustil území vlastního Švédska. Karel XI. také trpěl dnes již jen těžko určitelnou formou dyslexie.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Karel se od roku 1675 ucházel o dánskou princeznu Ulriku Eleonoru, dceru dánského krále Frederika III. a jeho manželky Žofie Amálie Brunšvické. Poslal své vyslance do Kodaně, aby zde přednesli jeho nabídku manželství. Královna vdova Žofie Amálie s nabídkou souhlasila, v zásadě souhlasil i její syn a bratr Ulriky Eleonory, dánský král Kristián V., ale svatba byla odročena o čtyři roky, protože po příchodu zpráv o výsledku bitvy u Fehrbellinu se dánský král rozhodl využít situace a zahájit novou válku o provincii Skåne.
Po mírových jednáních v roce 1679 se téma manželství opět otevřelo. Sňatek krále s dánskou princeznou měl pomoci udržet mír mezi oběma národy. Karel XI. uzavřel manželskou smlouvu 6. února roku 1680 a poslal ji dánskému dvoru. 4. května téhož roku Ulrika Eleonora připlula do Helsingborgu.
Kvůli svízelné ekonomické situaci Švédska se Karel XI. rozhodl uspořádat prostou svatbu s nevelkým počtem pozvaných v malém městě Skottorp. Obřad se uskutečnil 6. května 1680. 25. listopadu téhož roku byla Ulrika Eleonora korunována královnou Švédska.
Z manželství vzešlo sedm dětí, pouze tři však se dožily dospělosti:
- Hedvika Žofie (26. června 1681 – 11. prosince 1708), ⚭ 1698 Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský (18. října 1671 – 19. července 1702), holštýnsko-gottorpský vévoda
- Karel (17. června 1682 – 30. listopadu 1718), jako Karel XII. král švédský od roku 1697 až do své smrti, svobodný a bezdětný
- Gustav (14. června 1683 – 26. dubna 1685)
- Ulrik (2. srpna 1684 – 8. června 1685)
- Frederik (7. října 1685 – 22. října 1685)
- Karel Gustav (27. prosince 1686 – 13. února 1687)
- Ulrika Eleonora (23. ledna 1688 – 24. listopadu 1741), švédská královna v letech 1718–1720, ⚭ 1715 Fridrich I. Hesensko-Kasselský (28. dubna 1676 – 25. března 1751), lankrabě hesensko-kasselský a od roku 1720 až do své smrti švédský král
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]| Wolfgang Falcko-Zweibrückenský | ||||||||||||
| Jan I. Falcko-Zweibruckenský | ||||||||||||
| Anna Hesenská | ||||||||||||
| Kazimír Falcko-Zweibruckenský | ||||||||||||
| Vilém z Jülichu-Kleve-Bergu | ||||||||||||
| Magdalena Klevská | ||||||||||||
| Marie Habsburská | ||||||||||||
| Karel X. Gustav | ||||||||||||
| Gustav I. Vasa | ||||||||||||
| Karel IX. Švédský | ||||||||||||
| Markéta Eriksdotter Leijonhufvud | ||||||||||||
| Kateřina Švédská | ||||||||||||
| Ludvík VI. Falcký | ||||||||||||
| Marie Kristýna Falcká | ||||||||||||
| Alžběta Hesenská | ||||||||||||
| Karel XI. | ||||||||||||
| Adolf Holštýnsko-Gottorpský | ||||||||||||
| Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský | ||||||||||||
| Kristýna Hesenská | ||||||||||||
| Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský | ||||||||||||
| Frederik II. Dánský | ||||||||||||
| Augusta Dánská | ||||||||||||
| Žofie Meklenburská | ||||||||||||
| Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská | ||||||||||||
| Kristián I. Saský | ||||||||||||
| Jan Jiří I. Saský | ||||||||||||
| Žofie Braniborská | ||||||||||||
| Marie Alžběta Saská | ||||||||||||
| Albrecht Fridrich Pruský | ||||||||||||
| Magdalena Sibylla Pruská | ||||||||||||
| Marie Eleonora Klevská | ||||||||||||
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Karel XI. Švédský na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel XI. Švédský na Wikimedia Commons - Seznam prací o Karlu XI. v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
| Předchůdce: Fridrich Ludvík |
Falcko-Zweibrückenský vévoda Karel I. 1681–1697 |
Nástupce: Karel II. |
| Předchůdce: Karel X. Gustav |
Švédský král Karel XI. 1660–1697 |
Nástupce: Karel XII. |
| Předchůdce: Karel X. Gustav |
Finský velkovévoda Kaarle XI. 1660–1697 |
Nástupce: Karel XII. |
- Wittelsbachové (Falcko-Zweibrückenští)
- Švédští králové
- Vládci Finska
- Rytíři Podvazkového řádu
- Protestantští panovníci
- Narození v roce 1655
- Narození 24. listopadu
- Narození ve Stockholmu
- Úmrtí v roce 1697
- Úmrtí 5. dubna
- Úmrtí ve Stockholmu
- Zemřelí na nádorová onemocnění žaludku
- Pohřbení v kostele Riddarholmen
- Osobnosti na švédských bankovkách
