Cisplatina (chemoterapeutikum)

chemická sloučenina

Cisplatina (neboli cis-diammin-dichloridoplatnatý komplex) je anorganická sloučenina, široce používaná jako chemoterapeutikum. Jedná se o vůbec nejstarší protirakovinné léčivo, které má ve své chemické struktuře atom kovu. Standardně se podává intravenózně, mnohdy v kombinaci s dalšími antineoplastiky.[1][2][3]

Cisplatina
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
3D model molekuly cisplatiny
3D model molekuly cisplatiny
Obecné
Systematický názevcis-diammin-dichloridoplatnatý komplex
Triviální názevcisplatina
Ostatní názvycis-diammin-dichloroplatnatý komplex, platamin, neoplatina
Anglický názevcisplatin
Funkční vzoreccis-[Pt(NH3)2Cl2]
Sumární vzorecCl₂H₆N₂Pt
Identifikace
Registrační číslo CAS15663-27-1
PubChem2767
Vlastnosti
Molární hmotnost300,05 g/mol
Rozpustnost ve voděreaguje
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Protinádorová aktivita

editovat

Protitumorové vlastnosti cisplatiny se připisují schopnosti vytvářet můstek mezi nukleovými bázemi DNA, nejčastěji jednořetězcové crosslinky, zahrnující N7 guaninových bází. To znemožňuje transkripci a replikaci, a tedy i nekontrolované dělení nádorových buněk. Když opravné mechanismy selžou, apoptotizují.[4][5][6] Ukazuje se však, že se na účinku pravděpodobně podílí také vazba cisplatiny na jiné cíle, jako jsou proteiny a enzymy, membránové lipidy nebo cytoskelet.[7] Schopnost konjugace s proteiny je důvodem, proč je 90 % látky ztraceno navázáním na proteiny krevní plasmy.[4]

Tvorba můstků s DNA souvisí s cis-uspořádáním koordinujících ligandů. Trans-izomer antineoplastickou aktivitu postrádá. Zatímco amoniak u cisplatiny tvoří s Pt2+ pevnou vazbu, chloridy představují dobře odstupující skupiny.[4] Ve vodném roztoku s nízkou koncentrací Cl− dochází k jejich nahrazení molekulami vody, jako se to děje po  průniku do cytosolu. Ani ty nejsou v komplexu vázány pevně a snadno odstupují, což cisplatině umožňuje navázat se na makromolekuly jako DNA.[2] Na její aktivitu má vliv cytosolické pH.[7]

Příprava a vlastnosti

editovat

Léčivo lze připravit tzv. Dharovým procesem z K2[PtCl4]. Klíčovým mezikrokem je substituce chloridových ligandů jodidovými před nahrazením dvou halogenových donorů amoniakem, protože se tak zajišťuje cis-uspořádání vzniklého komplexu. Přímá reakce K2[PtCl4] s amoniakem by vedla k trans-izomeru.[1][8]

K2[PtCl4] + 4 KI → K2[PtI4] + 4 KCl
K2[PtI4] + 2 NH3 → cis-[Pt(NH3)2I2] + 2 KI
cis-[Pt(NH3)2I2] + 2 AgNO3 + 2 H2O → cis-[Pt(NH3)2(H2O)2](NO3)2 + 2 AgI
cis-[Pt(NH3)2(H2O)2](NO3)2 + 2 KCl → cis-[Pt(NH3)2Cl2] + 2 H2O + 2 KNO3

Cisplatina i transplatina jsou žluté krystalické látky. Lze je rozlišit přídavkem thiomočoviny, přičemž jsou u cisplatiny thiomočovinou nahrazeny všechny ligandy za vzniku jasně žlutého homoleptického komplexu, nicméně u transplatiny dochází jen k výměně dvou chloridových ligandů za thiomočovinové, což má za následek zformování bílé sraženiny. Tato reakce, využitelná k rozlišení izomerie molekuly, je známá jako Kurnakovův test.[8] Lze jej aplikovat i za účelem rychlého odhalení přítomnosti příměsí.[9]

Vyjma trans-izomeru existuje ještě další komplexní sloučenina se stejným sumárním vzorcem, kterou je polymerní Magnusova zelená sůl.[8]

Reference

editovat
  1. 1 2 GHOSH, Sumit. Cisplatin: The first metal based anticancer drug. Bioorganic Chemistry. 2019-07, roč. 88, s. 102925. Dostupné online [cit. 2026-02-18]. doi:10.1016/j.bioorg.2019.102925. (anglicky)
  2. 1 2 DASARI, Shaloam; BERNARD TCHOUNWOU, Paul. Cisplatin in cancer therapy: Molecular mechanisms of action. European Journal of Pharmacology. 2014-10, roč. 740, s. 364–378. Dostupné online [cit. 2026-02-18]. doi:10.1016/j.ejphar.2014.07.025. PMID 25058905. (anglicky)
  3. ↑ Cisplatin (intravenous route) - Side effects & uses. Mayo Clinic [online]. [cit. 2026-02-18]. Dostupné online. (anglicky)
  4. 1 2 3 GOODSELL, David S. The Molecular Perspective: Cisplatin. Stem Cells. 2006-03-01, roč. 24, čís. 3, s. 514–515. Dostupné online [cit. 2026-02-18]. ISSN 1066-5099. doi:10.1634/stemcells.2006-CSC2. (anglicky)
  5. ↑ JUNG, Yongwon; LIPPARD, Stephen J. Direct Cellular Responses to Platinum-Induced DNA Damage. Chemical Reviews. 2007-05-01, roč. 107, čís. 5, s. 1387–1407. Dostupné online [cit. 2026-02-18]. ISSN 0009-2665. doi:10.1021/cr068207j. (anglicky)
  6. ↑ LEMAIRE, M A; SCHWARTZ, A; RAHMOUNI, A R. Interstrand cross-links are preferentially formed at the d(GC) sites in the reaction between cis-diamminedichloroplatinum (II) and DNA.. Proceedings of the National Academy of Sciences. 1991-03, roč. 88, čís. 5, s. 1982–1985. Dostupné online [cit. 2026-02-18]. ISSN 0027-8424. doi:10.1073/pnas.88.5.1982. PMID 2000402. (anglicky)
  7. 1 2 SHIRMANOVA, Marina V.; DRUZHKOVA, Irina N.; LUKINA, Maria M. Chemotherapy with cisplatin: insights into intracellular pH and metabolic landscape of cancer cells in vitro and in vivo. Scientific Reports. 2017-08-21, roč. 7, čís. 1. Dostupné online [cit. 2026-02-18]. ISSN 2045-2322. doi:10.1038/s41598-017-09426-4. PMID 28827680. (anglicky)
  8. 1 2 3 ALDERDEN, Rebecca A.; HALL, Matthew D.; HAMBLEY, Trevor W. The Discovery and Development of Cisplatin. Journal of Chemical Education. 2006-05, roč. 83, čís. 5, s. 728. Dostupné online [cit. 2026-02-19]. ISSN 0021-9584. doi:10.1021/ed083p728. (anglicky)
  9. ↑ WILSON, Justin J.; LIPPARD, Stephen J. Synthetic Methods for the Preparation of Platinum Anticancer Complexes. Chemical Reviews. 2014-04-23, roč. 114, čís. 8, s. 4470–4495. Dostupné online [cit. 2026-02-19]. ISSN 0009-2665. doi:10.1021/cr4004314. PMID 24283498. (anglicky)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu cisplatina na Wikimedia Commons