Přeskočit na obsah

Škotová spojka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Škotová spojka

Škotová spojka, ABoK #1[a] (tkalcovský uzel, někdy také škotový uzel, slangově škoťák, anglicky sheet bend) se hodí ke spojení dvou vázacích materiálů i nestejného průměru, materiálu nebo vlastností.[b] Může tak spojit dvě lana, nitě při tkaní koberce, přivázat lanko ke stanové celtě či pomoci k úniku z vyššího podlaží pomocí ložního prádla. Stavební a přístavní dělníci tento uzel často používají[c] k připevnění ocelového lana na hák pro zvedání jeřábem jako škotový závěs,[3] který se někdy zaměňuje s blackwelskou smyčkou[4] (blackwall hitch).[d]

Ačkoli nepatří k nejspolehlivějším za všech okolností, při odpovídajícím použití[e] je to jeden z nejdůležitějších uzlů. Proto jej také The Ashley Book of Knots uvádí na prvním místě. Patří i mezi šestici základních uzlů vyučovaných ve skautingu.

Škotová spojka různostranná

Topologie uzlu je shodná s dračí smyčkou, rozdíl je však ve způsobu použití a obvykle i ve způsobu vázání. Snadno se rozvazuje, ale bez dalšího zajištění někdy i sám od sebe.[6] Lze jej vytvořit ve dvou variantách, s volnými konci na stejné straně osy tvořené pevnými konci, nebo s volnými konci na opačných stranách.[7] O této druhé variantě Ashley tvrdí, že je horší (prokluz se při cyklické zátěži vyskytl i na konopných lanech).[8] ČSN 83 2610 tyto varianty nerozlišuje.[9]

Rybářská síť ze škotových uzlů

Pravděpodobně se jedná o nejstarší dochovaný uzel v archeologických nálezech se stářím kolem 10 000 let.[10] Škotový uzel byl pro pravěké lidi velkým zlepšením, protože uvázání tisíců ok v rybářské síti zvládl tento uzel s náramnou jednoduchostí a v každé situaci.[10]

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název pochází německého Schotstek, což je ze středodolnoněmeckéno schōte, a to z starogermánského *skautaz (klín, špička). Ve staroseverské námořní terminologii šlo o otěž, tedy lano pro ovládní spodního rohu plachty, potažmo uzel, kterým se k plachtě připevnovala. V českém prostředí se jako původce často objevuje škotová plachta,[11][12][f] nicméně oba termíny vznikly nezávisle ze společného kořene v 19. století, přičemž anglický název uzlu je doložen dříve.[13] Standardizaci námořní terminologie ovšem předcházelo široké suchozemské rozšíření v různých variantách tkalcovských technik (weaver's knot, Weberknoten).

Postup vázání

[editovat | editovat zdroj]

Z méně ohebného ze spojovaných lan se vytvoří ohyb. Lano, které je potřeba na druhé navázat, se provlékne ohybem, obtočí se kolem prvního lana a provlékne pod druhým. Na jedné straně uzlu je vidět „podkovička“, na druhé typický „křížek“.[14]

Zapamatovací pohádka říká:

„ Pluli na moři plavci a měli hlad.

Chtěli si chytit úhoře. Hodili do vody lano a to se na konci ohnulo do ohybu. Připlul zvědavý úhoř – druhý provaz. Chtěl si ohyb prohlédnout… Vjel do něho zespoda, prohlíží jej doleva, doprava, strčí hlavu pod své vlastní tělo. Chtěl se vyprostit, nešlo to. Byl chycen škotovou spojkou…[3]

 “

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
Dvojitá škotová spojka
  1. ↑ Také #66, #1431; dvojitá: #488, #1434; tkalcovský uzel: #2.
  2. ↑ Tato charakteristika vznikala v dobách výhradního používání přírodních materiálů. Vzhledem k vlastnostem syntetických materiálů již mnozí autoři tvrdí opak a pro rozdílné průměry doporučují dvojitou variantu.[1]
  3. ↑ V EU a většině vyspělých zemí by se ovšem se zlou potázali.[2]
  4. ↑ F. A. Elstner ji nazývá blakvelská spojka a od škotového závěsu jednoznačně odlišuje.[5]
  5. ↑ Stálý tah a v kritických aplikacích zabezpečení konců.
  6. ↑ Škotová plachta není příliš obecně rozšířený námořní termín, který se obvykle vztahuje k ojediněle užívaným bezráhnovým hlavním plachtám na pomořanských Quatze v 19. století.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ PAWSON, Des. Knots꞉The Complete Visual Guide꞉ A Practical Step-by-Step Guide to Tying and Using over 100 Knots. New York: DK Publishing, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-9054-0. S. 140. (anglicky)
  2. ↑ Marjolein Douwes; KARLA VAN DEN BROEK. Lifting operations and lifting equipment [online]. Bilbao, ES: EU-OSHA, 13/03/2014 [cit. 2026-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  3. 1 2 František Alexander Elstner. Vázání uzlů [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 9. 4. 2019 [cit. 2025-01-12]. Kapitola Spojky. Dostupné online. ISBN 978-80-7602-713-8.
  4. ↑ VOSÁTKA, Mirko. Tábornická encyklopedie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1985. 354 s. S. 25.
  5. ↑ František Alexander Elstner. Vázání uzlů [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 9. 4. 2019 [cit. 2026-08-12]. S. 89—90. Dostupné online. ISBN 978-80-7602-714-5.
  6. ↑ Knot Break Strength vs. Rope Break Strength [online]. 15 October 2016 [cit. 2022-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 October 2016. (anglicky)
  7. ↑ Škotová spojka různostranná [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online.
  8. ↑ The Ashley Book of Knots [online]. [cit. 2025-01-05]. S. 16. Dostupné online. (anglicky)
  9. ↑ ČSN 83 2610 Uzlování - Terminologie. [s.l.]: Česká agentura pro standardizaci, 2021. S. 17.
  10. 1 2 NURMINEN, Katariina. FISH BONES AND FISHING IN FINLAND DURING THE STONE AGE [online]. Helsinki: Suomen Muinaismuistoyhdistys, 2020 [cit. 2025-01-22]. Kapitola 5.1.1 The Antrea net and its knotting, s. 34–35. Dostupné online. ISBN 978-952-6655-25-3. (anglicky)
  11. ↑ Základních 6 uzlů [online]. [cit. 2026-03-18]. Dostupné online.
  12. ↑ 12+ základních uzlů: přehled pro každodenní i nouzové použití [online]. [cit. 2026-03-18]. Dostupné online.
  13. ↑ Origin and history of sheet [online]. [cit. 2026-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ Brabourci Modřice, pionýrský turistický oddíl, video Škotová spojka (škoťák) dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Škotová_spojka&oldid=26130704“